Írán vyšetřuje soudce, který nařídil kamenování

Martin Novák
12. 7. 2007 15:29
Justice vykonávání trestu pozastavila, ale objevuje se dál
V čele iránského soudnictví stojí ajatolláh Mahmúd Šahrúdí.
V čele iránského soudnictví stojí ajatolláh Mahmúd Šahrúdí. | Foto: Reuters

Teherán - Íránská vláda přiznala, že soudce na severozápadě země odsoudil muže za cizoložství ke smrti ukamenováním a rozsudek byl vykonán.

Bez ohledu na to, že hlava íránské justice ajatolláh Mahmúd Šahrúdí v roce 2002 vyhlásil na tento trest - v Evropě ostře kritizovaný jako mimořádně nehumánní - moratorium.

"Disciplinární komise zahájí vyšetřování činu, kterého se soudce dopustil, přestože je v rozporu s rozhodnutím jeho nadřízeného," citovala íránská tisková agentura ISNA jednoho z poradců ajatolláha Šahrúdího.

Kritizuje i OSN

Po vykonání rozsudku se na teheránský režim snesla kritika z mnoha stran. Kromě domácích i zahraničních aktvistů, bojujících proti kamenování, se ozvala i komisařka OSN pro lidská práva Louise Arbourová.

Ženy a muslimský duchovní na ulici v posvátném městě Kómmu,který je centrem šíitské islámské teologie.
Ženy a muslimský duchovní na ulici v posvátném městě Kómmu,který je centrem šíitské islámské teologie. | Foto: Martin Novák

"Kamenování je porušením mezinárodního práva. Považujeme to za kruté, nehumánní a ponižující zacházení s lidmi, které mezinárodní smlouvy zakazují. Smlouvy, které podepsal rovněž Írán," citovala agentura AP mluvčího Arbourové.  

Popraveným mužem byl pětačtyřicetiletý Džafár Kijání z provinice Kazvín severozápadně od metropole Teheránu. Rozsudek byl vykonán na vesnickém hřbitově.

Ve vězení seděl Kijání už jedenáct let za to, že udržoval milostný poměr se ženou, která nebyla jeho manželkou, a měl s ní dvě děti.

Děti za mřížemi s matkou

Dotyčnou ženou je o dva roky mladší Mukaramíh Ibrahímiová. Ta rovněž čeká ve vězení na vykonání trestu smrti, její děti žijí za mřížemi s ní.

Islámské právo šaríja, které v Íránu platí od revoluce vedené ajatolláhem Chomejním v roce 1979, ukládá kamenování jako trest za cizoložství. Muž má být zahrabán do země po pás a žena po prsa. Pak na ně vykonavatelé rozsudku mají házet kameny, které nesmějí být příliš malé, ale ani příliš velké, aby smrt nenastala moc brzy.

Íránská justice před pěti lety tyto popravy do odvolání zastavila. Také kvůli tlaku Evropské unie, který po Teheránu žádal změny  v oblasti lidských práv.

Kamenování předmětem politického sporu 

Íránští aktivisté bojující proti kamenování ale tvrdí, že i přes vyhlášené moratorium občas ke kamenování docházelo dál v odlehlých oblastech země. Například vloni údajně zemřeli tímto způsobem muž a žena na severovýchodě země. 

Politici, kteří v uplynulých letech žádali reformy a modernizaci právního systému, usilovali o trvalé zrušení kamenování. Konzervativní duchovní a radikální stoupenci islámské revoluce se ale proti tomu důrazně postavili.

Verdikt odsoudila íránská nositelka Nobelovy ceny míru a bojovnice za lidská práva Širín Ebadíová.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád po svém nástupu do funkce prezidenta v roce 2005 posílil pozice radikálů a
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád po svém nástupu do funkce prezidenta v roce 2005 posílil pozice radikálů a | Foto: Reuters
 

"To, co se stalo, odporuje mezinárodním závazkům, které Írán slíbil dodržovat," řekla Ebadíová v rozhovoru pro exilovou rozhlasovou stanici Radio Farda, která vysílá z Prahy.

Postoj režimu k vykonání rozsudku ale není zcela jasný. Mluvčí Nejvyššího soudu Alíreza Džamšídí nejdříve novinářům řekl, že moratorium na kamenování odsouzených za cizoložství platí, ale soudci se mohou rozhodovat nezávisle.

A dodal, že na trest kamenováním čeká v Íránu asi dalších dvacet lidí.

Později vláda prohlásila, že soudce pochybil a bude vyšetřován.

Tresty za cizoložšství jsou součástí legislativy, kterou Írán přijal v rámci islamizace po roce 1979.

Kromě jiného k ní i patří zákaz alkoholických nápojů, povolení pro muže ženit se až se čtyřmi manželkami, tvrdé tresty za urážku islámu nebo odpadnutí od islámu a také snížení minimálního věku dívek pro vstup do manželství na devět let (později byl minimální věk zvýšen na třináct).

 

 

 

Právě se děje

před 24 minutami

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy