Otázka je, kolik Íránců přijde volit. V roce 2021 při zvolení Ebráhíma Raísího byla účast slabá, nedosáhla ani padesáti procent. Mnozí obyvatelé země volby bojkotují kvůli nesouhlasu se systémem a vládnoucím režimem. Navíc se domnívají, že volba prezidenta nemá smysl, protože prezident není hlavou státu a nemá výrazný vliv.
Raísí zastával v Íránu tvrdou linii, prosazoval zachování étosu takzvané islámské revoluce z roku 1979. Když před dvěma lety vypukly velké protesty proti smrti dvaadvacetileté Íránky Mahsy Amíníové, kterou ve vazbě ubili členové islámské mravnostní policie, Raísí prosazoval násilné potlačení demonstrací a tvrdé tresty pro jejich účastníky. "Chaos je nepřijatelný," prohlásil tehdy.
Trval na zahalování žen a chtěl cenzurovat internet, aby se do Íránu nedostávaly žádné vlivy ze zahraničí - filmy, hudba, cokoliv. Zároveň byl stoupencem íránské podpory palestinského teroristického hnutí Hamás. Loni v prosinci navštívil v Moskvě šéfa Kremlu Vladimira Putina, kde potvrdil íránské strategické spojenectví s Ruskem.
Protože ale íránský prezident nepředstavuje hlavu státu, jeho vliv nebyl významný. Íránská islámská republika je teokracií vedenou šíitským muslimským duchovenstvem. Vychází z principů, které sepsal vůdce převratu proti šáhovi v roce 1979 ajatolláh Ruholláh Chomejní v knize Velájate Fakíh (Vláda duchovních). Ústavním činitelem s největšími pravomocemi je nejvyšší vůdce - ajatolláh Alí Chameneí. Úřad převzal v roce 1989 po smrti Chomejního.
Nejvyšší vůdce je šéfem ozbrojených sil a má právo jmenovat i odvolat hlavní soudce, vedení Revolučních gard (elitní ozbrojené milice), šéfy televizí a rozhlasu. Vůdce má ve všech otázkách právo veta, v zásadě se nic nemůže změnit bez jeho souhlasu. Nejvyššího vůdce potvrzuje ve funkci šestaosmdesátičlenné Shromáždění expertů, v němž zasedají muslimští duchovní ze všech částí země.
Prezident je sice volen v přímém hlasování, ale skutečné pravomoci má jen na ekonomickém poli, a i to jen do určité míry - kontroluje rozpočet a jmenuje šéfa centrální banky. Jmenuje také všech dvacet ministrů, přičemž úřad premiéra Íránci v roce 1989 zrušili.
Jakékoliv rozhodnutí prezidenta, vlády i parlamentu však může vetovat či vrátit k dalšímu projednávání buď nejvyšší vůdce, nebo Rada dohlížitelů. Tento orgán tvoří dvanáct muslimských duchovních, z nichž polovinu jmenuje nejvyšší vůdce a polovinu představitelé justice. Rada rozhoduje o tom, zda jsou jakékoliv zákony či rozhodnutí v souladu s islámem. Rozhoduje také o konání referend a o tom, kdo se smí zúčastnit voleb. V čele rady stojí ultrakonzervativní ajatolláh Ahmad Džanatí, kterému je 97 let.
Parlament má 290 členů. Jeho moc však omezují práva veta, kterými disponují nejvyšší vůdci a Rada dohlížitelů. Režim kontroluje soudnictví, armádu i zpravodajské služby.
Velký vliv v zemi mají Revoluční gardy, jejichž vedení z velké části ovládá klíčové oblasti ekonomiky a spoluurčuje zahraniční politiku. Když Američané na začátku roku 2020 zabili při raketovém útoku tehdejšího vůdce Revolučních gard generála Kásima Solejmáního, byla to pro režim větší rána než nedělní smrt prezidenta.