Hrozí válka s Izraelem, varuje novinář. Americké sankce mohou Írán dotlačit k útoku

Martin Novák Martin Novák
17. 5. 2018 11:04
Na Blízkém východě hrozí konflikt mezi odvěkými nepřáteli - Íránem a Izraelem. Patrně nepůjde o přímou konvenční válku, ale vzájemné bombardování na syrsko-izraelské hranici se může ještě zostřit. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to předpovídá íránský novinář a editor perského vysílání Rádia Svobodná Evropa Niusha Boghrati. "Jestli Spojené státy obnoví tvrdé protiíránské ekonomické sankce a donutí k nim i Evropu, může Írán v reakci útočit na Izrael," říká.
Protiamerická demonstrace v Teheránu.
Protiamerická demonstrace v Teheránu. | Foto: Reuters

Co znamená Trumpovo zrušení jaderné dohody pro mocenský boj v Íránu? Posílí konzervativní síly proti těm, kteří chtěli reformy a větší spolupráci ze Západem?

Nevím jednoznačně, zda vyloženě zesílí ti, o kterých mluvíte. Každopádně je stažení amerického podpisu pod dohodou porážkou prezidenta Hasana Rúháního, který politicky investoval do této dohody a spojoval s ní naděje na zlepšení íránské ekonomiky.

Trumpovo rozhodnutí také nahrává politikům, kteří staví na obrazu vnějšího nepřítele. Jako každý totalitní systém i ten íránský hovoří o tom, že za problémy může někdo cizí, tam venku. Například o velkých demonstracích na začátku letošního roku, které vypukly kvůli špatné hospodářské situaci, íránské vedení tvrdilo, že je organizují nepřátelé.

Vedle problémů dohody o řešení íránského jaderného programu sledujeme rostoucí konflikt mezi Izraelem a Íránem, dokonce jejich vzájemné ostřelování v Sýrii. Obáváte se, že může vypuknout velmi vážný konflikt, válka mezi Izraelem a Íránem?

Otázka je, jak definujete velmi vážný konflikt. Nemyslím si, že hrozí válka v tom smyslu, že by Izrael a Írán navzájem napadly svá území nebo se pokusily o okupaci části těchto území. V Sýrii ale střet mezi nimi hrozí. Vlastně už se odehrává.

Myslím, že Írán podcenil situaci, když na začátku května vyslal několik raket na Golanské výšiny pod kontrolou Izraele. Následné izraelské bombardování íránských cílů v Sýrii bylo masivní. Trvalo několik hodin.

Jakou roli v tom hraje šíitské hnutí Hizballáh, které v Sýrii podporuje Bašára Asada?

Íránské vedení strategicky buduje své pozice v okolních zemích kolem Íránu a Sýrie je pro něj důležitá jako soused Izraele. Raketový útok na Izrael měl spíše symbolický význam. Ukázal, že Írán je schopen zasáhnout izraelské území.

Kolem Izraele má už dnes velkou sílu. Musíme do toho započítat i libanonský Hizballáh. Ten totiž znamená Írán, tam není žádný rozdíl. Hizballáh je nyní zároveň největší politickou silou v Libanonu, což je velká výhra pro Írán.

Nakolik se tento konflikt vyhrotí, bude záviset i na tom, jak moc bude Írán zatlačen do kouta ohledně jaderné dohody. Jestli Spojené státy obnoví tvrdé protiíránské ekonomické sankce a donutí k nim i Evropu, může Írán v reakci útočit na Izrael a využívat svůj další vojenský potenciál na Blízkém východě. Jedno je provázané s druhým.

Íránská vláda a armáda angažovanost v Sýrii nebo Iráku odůvodňují tím, že pomáhá v boji s radikály, jako je Islámský stát. Tedy organizacemi, které Íránce a šíitské muslimy považují na nepřátele. Rezonuje toto téma v íránské společnosti, nebo je to spíše režimní propaganda potřebná k tomu, aby zdůvodnil náklady na akce v Sýrii a Iráku?

Velká většina Íránců upřímně nenávidí sunnitské radikální islamisty, jako jsou Islámský stát a další. Ostatně Írán je pro ně nejhorší nepřítel. Íránci z nich mají upřímný strach a bojí se, aby tyto problémy jednou také nedorazily přímo do Íránu. Aby Írán jednou nedopadl jako Sýrie. Režim ale tohoto upřímného strachu zneužívá pro své strategické cíle v zahraničí.

Dá se asi říci, že úspěšně. Režim má velký vliv v Sýrii, Iráku, Libanonu. Daří se mu budovat takzvanou šíitskou osu pod svým vedením.

Neviděl bych to tak jednoznačně. Mocným rivalem Íránu je Saúdská Arábie, která má velké finanční možnosti, má mocného spojence v USA, a v poslední době vidíme, že se také sbližuje s Izraelem, což je historicky bezprecedentní. Skoro všechny státy, v nichž převládá sunnitský islám, jsou v současnosti proti Íránu.

Podívejte se na video, jak Izrael bombarduje íránské cíle v Sýrii

Odveta. Izrael bombardoval íránské cíle, některé jeho rakety sestřila Sýrie | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 51 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy