Vídeň - Írán přistoupil na podmínky pěti světových velmocí ohledně obohacování svého uranu jen částečně.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) minulý týden předala Teheránu návrh na to, že by zhruba tři čtvrtiny svého obohaceného uranu odeslal do Ruska ke konverzi na jaderné palivo pro svůj pokusný reaktor vyrábějící uran pro lékařské účely.
Ředitel MAAE Muhammad Baradej, který navrhl text dokumentu, očekával odpověď už minulý pátek. Přišla však až o týden později a nejednalo se o souhlas, ale o protinávrh.
Írán má protinávrh
MAAE nyní iniciativu Teheránu studuje, podle íránských médií si však Írán vyhrazuje, aby posílal uran k obohacování do Ruska po částech, a nikoli najednou. Zároveň požaduje, aby místo toho začal dostávat jaderné palivo okamžitě.
Celá debata nemá nic společného s hlavním sporem mezi Íránem a Západem, který se týká obohacování uranu v íránském komplexu v Natanzu. Teherán tam chce i nadále uran obohacovat na 3,5 procenta, což mu umožňuje nastartovat jaderný program pro mírové účely.
Diskuse se týká návrhu, se kterým přišel Írán před čtyřmi měsíci. Tehdy požádal MAAE, zda by mu nepomohla najít zemi, která by mu umožnila nahradit docházející palivo v teheránském výzkumném reaktoru. Ten potřebuje Teherán pro své rentgeny a další lékařské zařízení.
Obohacenější uran
Palivo dodané v minulosti Argentinou nyní dochází a Íránci ho potřebují nahradit. Háček je však v tom, že k jeho výrobě potřebují uran obohacený na 19,75 procenta, tedy mnohem více než současná 3,5 procenta. Pokud jej nedostanou ze zahraničí, obohatí si ho sami.
To by je však posunulo směrem k obohacování na ještě vyšší procento izotopu U235 a tedy i o krůček k blíže k možnosti zkonstruovat jadernou zbraň, čehož se USA a některé evropské země obávají.
Naopak poslání 1200 kg mírně obohaceného uranu, tedy tři čtvrtiny íránských zásob, do Ruska, kde bude obohacen na vyšší úroveň izotopu U235 a pak z něj vyrobeno jaderné palivo pro výzkumný reaktor, by znamenalo, že by Írán dostatek uranu pro sestrojení atomové bomby neměl přibližně rok.
Západ by tak získal nepřímý důkaz, že Írán na bombě nyní nepracuje, že má smysl s ním dále jednat a že nepůjde o "nekonečnou diplomacii" s mizivým výsledkem.
Sankce (zatím) ne
Ministři zahraničí Ruska a USA Sergej Lavrov a Hillary Clintonová se před dvěma týdny v Moskvě shodli, že rozhovory s Íránem vypadají nadějně a nebude tak třeba přistoupit v Radě bezpečnosti OSN k sankcím vůči islámské republice. To však bylo v době, kdy se počítalo, že Írán na návrh mocností přistoupí.
Rusko je hlavním dodavatelem jaderné technologie do Íránu a ruské firmy se rozhodujícím způsobem podílely na stavbě prvního íránského atomového reaktoru v Búšehru.
Rozruch nedávno způsobilo odhalení dalšího zařízení na obohacování uranu, které dosud íránská vláda tajila. Továrna však zatím nebyla uvedena do provozu.
Při obohacování uranu jde o oddělení hlavních izotopů uranu. Pro jaderné využití je vhodný izotop U235. V atomovém reaktoru stačí, když je koncentrovaný na 2 až 4 procenta, pro pokusný reaktor se používá uran obohacený až na 20 procent, pro jadernou zbraň je potřeba zvýšit jeho koncentraci oproti izotopu U238 na více než 90 procent.
