Irácká vláda zvažuje, že vyzve Američany k odchodu

man
16. 6. 2008 21:10
Tuto možnost poprvé připustil premiér Málikí
Američtí vojáci jsou v Iráku od roku 2003:
Američtí vojáci jsou v Iráku od roku 2003: | Foto: Reuters

Bagdád - Irák a Spojené státy se stále nemohou shodnout na smlouvě o dalším působení amerických vojáků v zemi.

Mandát OSN jim vyprší na konci roku a jejich další setrvání v Iráku musí být umožněno mezistátní smlouvou.

Irácká vláda však nechce, aby si Američané v Iráku ponechali základny a aby mohli bez jejího souhlasu v zemi provádět vojenské operace, včetně zatýkání iráckých občanů.

Nelíbí se jí také návrh, podle kterého by američtí vojáci i členové soukromých bezpečnostních agentur nepodléhali iráckým zákonům.

Američané žádají příliš mnoho

Podle zdrojů blízkých irácké vládě tak premiér Núrí Málikí zvažuje možnost, že dohoda podepsána nebude a jeho kabinet požádá více než 150 tisíc amerických vojáků, aby Irák opustili.

Irácký premiér Núrí Malikí s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem.
Irácký premiér Núrí Malikí s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem. | Foto: Reuters

Málikí tuto možnost připustil po zasedání parlamentu, kde reagoval na vystoupení některých poslanců z řad šíitských muslimů. Ti tvrdili, že další časově neomezená přítomnost americké armády v Iráku naruší suverenitu země.

Poprvé se irácký premiér zmínil o tomto kroku minulý týden na návštěvě Ammánu.

"Máme několik možností. Pokud budeme chtít, máme právo požádat americké a další zahraniční jednotky o odchod," uvedl premiér.

Dosud irácká vláda tvrdila, že přítomnost amerických vojáků v zemi je nutná k potření teroristů a k zajištění stability.

Ve hře je prý 58 základen

Ale poté, co američtí vyjednávači údajně vznesli požadavek na 58 základen a na kontrolu iráckého vzdušného prostoru, se situace mění.

Společná operace iráckých a amerických vojáků v Bagdádu.
Společná operace iráckých a amerických vojáků v Bagdádu. | Foto: Reuters

Irácký vicepremiér Barhám Sáli řekl americkým novinářům, že Bagdád stále stojí o dohodu s USA, ale ne za jakýchkoliv podmínek.

Američtí politici už dříve připouštěli, že pokud je irácká vláda požádá, vojáky stáhnou. Obecně se to však ve Washingtonu dosud považovalo za nepravděpodobnou eventualitu.

Iráčané také žádají záruky, že se američtí vojáci v Iráku nebudou podílet na útoku vůči další zemi. V Teheránu nedávno premiér Málikí slíbil, že jeho vláda nepřipustí, aby byl útok na Írán veden z iráckého území.

 

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Inflace v eurozóně v červenci vystoupila na rekordních 8,9 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad. Tento údaj Eurostat v rychlém odhadu neuváděl.

Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ke konci července ECB v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.

Ceny energií v eurozóně se podle konečné zprávy Eurostatu v červenci meziročně zvýšily o 39,6 procenta. Jejich růst nicméně zpomalil z červnových 42 procent. Zrychlil naopak růst cen potravin, a to na 9,4 procenta z 8,9 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy