Papež František proslul tím, že se snaží bořit zkostnatělé struktury církve a otevírat ji více věřícím. Další krok udělal v pondělí po mši o svátku Zvěstování Páně, kterou sloužil ve středoitalském městě Loreto. V tamější bazilice se podle starobylé tradice uchovává v takzvané Svaté chýši nazaretský dům Panny Marie. František přímo v chýši odsloužil mši, která byla přenášena na velkoplošné obrazovky na náměstí před bazilikou. Na významné poutní místo se kvůli návštěvě hlavy Svatého stolce sjely desetitisíce poutníků.
Někteří z nich poté měli možnost se s papežem po mši pozdravit, především kapucíni a řada nemocných, Svatý otec však vehementně odmítal jejich snahy políbit mu prsten. Internetem nyní koluje video, na němž k papeži přistupují věřící, kteří se snaží políbit jeho pečetní prsten, jak je u vysokých církevních hodnostářů zvykem, František však před polibkem ucukne a namísto toho jim potřese rukou. Video zveřejnil italský server TGCOM 24.
František se tím patrně snaží dát najevo, že se chce s poutníky pozdravit jako rovný s rovnými, není třeba před ním poklekat a líbat papežské insignie. Přesto video vyvolalo znepokojení u mnohých, jimž se ucuknutí před polibkem, ač v dobré víře, zdá neuctivé a trapné. Jiní naopak oceňují Františkův prostý lidský přístup.
V minulosti bylo políbení prstenu církevních hodnostářů výrazem úcty, zároveň měl však prelátům připomínat závazek k jejich diecézi a potažmo také lidem v ní. Polibek tak byl symbolem oboustranné loajality.
Papežský prsten
Takzvaný rybářský prsten je symbolem papežského úřadu, původně plnil pečetní funkci, dnes jej v dokumentech nahradilo razítko, stále je však jednou z reprezentačních insignií hlavy římskokatolické církve. Název vychází z původního výjevu, který se na pečeti nacházel - šlo o zobrazení sv. Petra při zázračném rybolovu jako Kristova zázraku. Každý papež měl zhotoven svůj vlastní prsten, který měl být po jeho smrti zničen.
Papež František proslul již v minulosti změnami oproti stávajícím zvyklostem. Hned po svém zvolení přijímal gratulace nikoli v sedě na papežském trůnu, ale ve stoje, během svého prvního představení na balkonu Svatopetrské baziliky byl oblečen do bílého šatu, zcela mu však chyběla typická červená mozzetta, kterou používali předchozí papežové. Místo papežského zlatého kříže si ponechal biskupský pektorál a svůj rybářský prsten nechal zhotovit ze stříbra namísto zlata. Také se nepřestěhoval do papežských komnat a nevyužívá ani okázalé letní sídlo Castel Gandolfo.
To jsou však pouze formální znaky, papež se snaží především otevírat církev lidem a být jim blíže. Běžně se tak setkává s nemocnými, postiženými, trpícími, ale i s uprchlíky, prostitutkami či lidmi jiných náboženství. Jeho motivem se stala skromnost a pokora, což ukazuje již to, že si jako vůbec první papež vybral jménu po Františkovi z Assisi, který proslul prostým chudým životem. Odstranění některých starých zvyků by tak mohlo být dalším krokem, který odstraňuje demonstraci moci a postavení a přibližuje papežský úřad k obyčejným věřícím.
