Hybášková: S Hamasem je třeba jednat

Lenka Málková
28. 1. 2006 20:30
Rozhovor - Hamas nevyhrál volby, aby podnikal teroristické útoky, Palestinci se chtějí mít lépe. Tvrdí to poslankyně Evropského parlamentu Jana Hybášková, která se před pár dny vrátila z pozorovatelské mise v Palestině.
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Infobox

Jana Hybášková (40) je poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně delegace EP pro vztahy s Izraelem. V letech 2002-2004 byla velvyslankyní ČR v Kuvajtu a Kataru.

A: Jak je možné, že kolem vyhlášení výsledků panovalo tolik nejasností a v Evropě ještě den poté vyšly noviny informující o vítězství Fatahu?

Já se přiznám, že jsem nevěřila vlastním očím, když jsme ty zprávy viděla a četla. Už tak ve středu ve tři hodiny odpoledne začalo být zřejmé, že vítězem bude Hamas. Samozřejmě nikdo vám na sto procent neřekne: "Určitě vyhraje", ale naznačovali jsme to dost jasně. A pak zhruba od devíti hodin od večera už každý, kdo tomu trochu rozumí, věděl, že Fatah prohrál.

A: Znamená to, že zpravodajské agentury nebraly informace z volebních místností vážně?

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Vysvětlení je vcelku jasné. Všichni novináři seděli v Jeruzalémě a na venkov se nikdo nedostal. Tím pádem se informace sbírají z Jeruzaléma, což je velmi nereprezentativní místo. Zaprvé se tam volí jiným způsobem než všude jinde a zadruhé Fatah má už tradičně větší podporu ve městech. Hamas je naopak volen hlavně na vesnicích odkud se výsledky ke sčítání vždy dostávají později, takže bylo úplně jasné, že s postupem času budou stoupat preference Hamasu, zatímco Fatah půjde dolů.

A: Cílili jste jako pozorovatelé Evropské unie nějaký tlak na neuznání voleb či jejich prohlášení za nedemokratické?

Já jsem jako předsedkyně izraelské delegace Evropského parlamentu byla pod tlakem, abychom se aktivně zasadili o to, aby Hamas nebyl připuštěn do voleb, respektive jsme koncem loňského roku čelili poměrně velkému tlaku izraelských lobbyistů a s tím související části evropského politického spektra, abychom dopředu prohlásili, že zúčastní-li se Hamas voleb, nebudeme považovat tyto volby za demokratické.

A: Co bylo potřeba k tomu, aby k demokratickým volbám nakonec došlo?

Bylo nutné Palestince přinutit k podepsání tzv. pravidel chování jednotlivých kandidátů, což byla jasně politicky motivovaná hra, která měla Hamas z voleb vyřadit. Jeden z bodů totiž zakazoval vedení volební kampaně v mešitách, což zasáhlo pouze Hamas. Po dlouhých jednáních se nám je však podařilo přesvědčit, aby alespoň slovně deklarovali, že s těmito pravidly souhlasí. Stalo se tak v lednu a bylo celkem jasné, že od té doby Hamas mění svoji strategii, přijímá politickou zodpovědnost a je seriozním partnerem.

A: Podle zpráv, které se v médiích neustále opakují, tomu ale nic nenasvědčuje. Mluví se o teroristech a radikálech z Hamasu, nikoliv o seriózním partnerovi.

Všichni v Čechách hovoří a píší o Hamasu. Je to nepřesné. Můžeme polemizovat o tom, jestli to je teroristická organizace, nebo není, ale Hamas si založil politickou reprezentaci, která v těchto volbách kandidovala jako Strana změny a reformy. V dalších jednáních pro nás bude důležitá právě tato politická reprezentace, nikoliv teroristé.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

A: Je tedy Hamas teroristická organizace, nebo hnutí odporu?

Představitelé Hamasu neustále opakují: My nejsme teroristická organizace, my jsme hnutí odporu. A teď bude na nich vydefinovat, co to vlastně odpor je. Pakliže jako odpor budou vnímat to, že zařídí fungující palestinský stát na okupovaných územích, aby světu ukázali, že to funguje, nezbývá nám, než je podporovat. Jestlize se rozhodnou pro granáty a teroristické útoky a začnou škodit v izraelské předvolební kampani, tak je to úplně jiná věc. My ale musíme využit situace a dovést je k odpovědnosti, proto se nesmíme stavět a priori proti.

A: Jaký byl volební program Hamasu? Čím přesvědčil voliče, že bude lepší volbou než Fatah?

V Palestině je obrovský nepořádek, rozbité silnice, nefungující školství. Ten stát je nefunkční. Hebron, kde jsem na průběh voleb dohlížela, je nejkonzervativnějším a zároveň jedním z nejbohatších míst v Palestině. A i velmi bohatí podnikatelé a bankéři se zde rozhodli dát svůj hlas Hamasu. Myslet si, že 70 procent populace volí teroristy, je nesmysl. Když tedy Palestinci dali politické reprezentaci Hamasu kredit a očekávají, že budou schopni jejich zemi vést, tak současně říkají: Věříme vám, že to budete dělat jinak než teroristickými útoky. Když se tak palestinská populace rozhodla, tak proč tedy my ve střední Evropě bez dlouhého přemýšlení říkáme jenom to, že Hamas je teroristická organizace.

Oni je opravdu zvolili proto, že očekávají změnu. Není to ani tak volba proti Fatahu, ale volba pro změnu. Říkají tím: My chceme lepší zdravotnictví, školství, fungující stát, jinak se tady zblázníme. Evropská unie by měla respektovat rozhodnutí Palestinců, protože i nadále bude největší dárce finanční pomoci a politická reprezentace Hamasu pro nás bude partnerem v jednání. Pokud však řekneme, že to jsou teroristé, prostor pro jednání si na dlouhou dobu zavřeme. Bohužel si ho tímto přístupem hodně zavřeli Američané. 

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

A: Proč by měla Palestina zajímat i nás Čechy?

Každý Evropan se na financování Palestiny podílí rovným dílem. Ročně tam směřuje na 500 milionů euro v různých formách pomoci. Proto by i Čechy mělo zajímat, že EU vlastně financuje dvě palestinské organizace: palestinskou policii a bezpečnostní službu. Na účtech těchto dvou organizací je v současné době skoro nula. Pakliže se s Hamasem nedohodneme a Hamas vytvoří vládu a na účtech peníze nebudou, bezpečnost převezmou hamasovské milice. My tudíž máme zájem na tom, abychom si přes financování udrželi politický a bezpečnostní vliv v této oblasti, aby Hamas došel k odzbrojeni, aby vzal vážně demokratickou kontrolu bezpečnostních služeb a aby své milice převedl pod řádnou kontrolu bezpečnostního systému. To je něco, co zatím v Čechách ještě nezaznělo.

A: Problémem tedy stále zůstává odzbrojení?

Evropský parlament už s Hamasem jednal a dospěli jsme vlastně ke třem bodům, na které Hamas musí přistoupit. Je to nenásilí, přiznáni existence Izraele a odzbrojení. K mému velkému překvapení jsou představitelé Hamasu odhodláni jednat o existenci Izraele. Momentálně není reálné, aby Hamas změnil svoji chartu, jsou však odhodláni přistoupit na dlouhodobé příměří s židovským státem, což je de facto uznáním Izraele. Podotkli také, že odpor, který deklarují, nemusí být vnímán jako násilí. Takže jediným sporným bodem je odzbrojení a to je něco, co v prvních dnech učinit nehodlají. Takže nás čeká dlouhá a těžká cesta vyjednávání, ale doufám, že přes zmiňovaný mechanismus financování to půjde.

A: Bude Evropa usilovat o to, aby Izrael na jednání s novou palestinskou vládou přistoupil?

Evropa nemá žádné mechanismy, jak Izrael k jednání donutit. Je tu sice akční plán nebo asociační dohoda, financujeme přechod v Rafahu, ale tím naše možnosti končí. Je jasné, že Hamas chce pro jednání s Izraelem mezinárodního garanta, ale nyní je předčasné na Izrael tlačit, aby na jednání přistoupil. Musíme v klidu a míru dosáhnout izraelských voleb. V případě, že v nich zvítězí strany směřující k ukončení konfliktu, pak si dovedu představit, že k jednání dojde. Všechny současné názory izraelských politiků je nutné brát s rezervou a vnímat je jako součást volební kampaně.

A: Předpokládáte tedy, že výsledek palestinských voleb volby v Izraeli nijak zásadně neovlivní a že pravicová strana Likud nezíská větší procento hlasů, než se doposud předpokládalo?

Můj pocit je takový, že Izraelci mají dost násilí, nechtějí válku, právě naopak. Přejí si, aby peníze určené armádě směřovaly do školství či zdravotnictví. Vlastně říkají: My nechceme žádné extravagance, my chceme klid, mír a sociální jistoty. Proto budou volit ty strany, které jim slíbí brzký konec izraelského-palestinského "konfliktu". Chudší vrstvy podle mě budou volit Stranu práce a řada lidí novou Šaronovu stranu Kadima. Situace v zemi je však velmi napjatá, takže jeden jediný teroristický útok může celou situaci obrátit. A v Izraeli je vše neuvěřitelně zpolitizované a neustále se mění, takže těžko předpovídat.

A: Podle zpráv izraelských tajných služeb hrozí teroristické útoky momentálně spíš od ozbrojených jednotek Fatahu než Hamasu. Souhlasíte s tím?

Jana Hybášková ukazuje malíček namočený do inkoustu, jímž se v Palestině označují ti, kteří odvolili
Jana Hybášková ukazuje malíček namočený do inkoustu, jímž se v Palestině označují ti, kteří odvolili | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Problematické je i to, kdo to vůbec je Fatah. Nejsou to jen dvě hlavní křídla: starší tuniské vedeni a mladší generace. Hrozbou se stávají další ozbrojené organizace jako Brigády mučedníků od Al-Aksá nebo Tanzím. Těchto organizaci je celá rada a jejich struktura není příliš čitelná. Nejednotnost Fatahu před volbami spolu s výsledky voleb tak upozorňují na to, že části Fatahu se určitě teroristickým akcím určitě vyhýbat nebudou.

Vůbec tu existuje jasná paralela mezi Fatahem a Hamasem. Fatah byl vždy teroristickou organizací a přitom s ním řadu let jednáme. Lze proto předpokládat, ze Hamas nyní půjde podobnou cestou a teroristických útoků se zřekne. I když ani Hamas není samozřejmě jednotný. Momentálně však největší nebezpečí hrozí od palestinského Islámského Džihádu, který je podporován Iránem a Hizballáhem.

A: Jaký bude další vývoj na Blízkém východě?

Blízký východ je zvláštní svět, kde politický vývoj je naprosto nepředvídatelný. Doufáme, že se nám podaří přimět Hamas k odpovědnosti, i když já osobně vidím šance tak padesát na padesát.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Firma Coca-Cola HBC v Česku a na Slovensku loni snížila zisk o 89 procent

Firmě Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni meziročně klesl zisk o 89 procent na 40,3 milionu korun po předloňských 366 milionech Kč. Čistý obrat firmy se v roce 2020 proti předchozímu roku snížil o 15,3 procenta na 6,8 miliardy Kč, uvedla firma ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. Loňský rok podle ní výrazně poznamenala pandemie covid-19, kdy byly zavřené restaurace a podobné provozy.

Nový ředitelem společnosti se loni stal Dan Timotin. Ve funkci vystřídal Mariu Anargyrou-Nikolić, která převzala vedení společnosti v Řecku a na Kypru. Navzdory pandemii firma loni spustila výstavbu nového plně automatizovaného skladu ve výrobním areálu v pražských Kyjích, nahradí distribuční centrum v Praze - Horních Počernicích. Sklad měl stát podle dřívějších informací půl miliardy Kč.

Coca-Cola půdobí na českém trhu od roku 1991, na Slovensku od roku 1993. Společná operační jednotka, která vznikla před 11 lety, patří do skupiny Coca-Cola Hellenic operující v 28 zemích Evropy, Asie a Afriky. V minulém režimu nešlo o soukromou společnost, vyráběl ji národní podnik Fruta Brno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy