Řím - Lodě několika humanitárních organizací se pohupují na vlnách Středozemního moře nedaleko Libye. Následně k nim připlují pašeráci s čluny plnými lidí. Ti na lodě nastoupí a nechají se odvézt na italské území.
Italský deník La Stampa zveřejnil i fotografie pořízené migranty, které celý proces dokazují.
Ve Středomoří prý funguje obrovské taxi, s jehož pomocí se desítky tisíc žadatelů o azyl dostávají z Libye do Evropy. Tvrdí to i italští vyšetřovatelé.
Humanitární organizace hlídkují na samé hranici libyjských teritoriálních vod. Na tom prý není nic zvláštního - pokud by nebyly co nejblíž Libyi, v moři by se utopilo výrazně víc lidí než nyní.
Jenže podle vyšetřovatelů v některých případech nejde jen o nevinné hlídkování a humanitární organizace si možná nechávají od pašeráků tajně platit. Podezření už začali prošetřovat prokurátoři v sicilských městech Palermo a Catania a v Cagliari na ostrově Sardinie.
Předem se domluví, pak dostanou peníze
Podle Italů se tyto lodě předem domlouvají s pašeráky na tom, kde migranty vyzvednou.
"Je to logisticky mimořádně náročná akce neobyčejných rozměrů, skoro jako vojenská operace," řekl o postupu humanitárních organizací ve Středomoří dobře informovaný zdroj z italské prokuratury. Podle něj není možné, aby záchranné akce probíhaly jen zcela náhodně.
V některých případech prý humanitární organizace dostávají od pašeráků za vyzvednutí migrantů zaplaceno.
"Když je ve hře tolik peněz (jako v případě pašování lidí), nelze vyloučit, že se někdy objeví nějaká špinavost," řekl deníku La Stampa Valerio Neri, šéf italské pobočky humanitární organizace Save the Children.
Kategoricky ale vyloučil, že by to byl případ jeho organizace nebo dalších podobných renomovaných spolků, které mají ve Středomoří své lodě.
S tím souhlasí i italští vyšetřovatelé. Jejich podezření se týká malých "neziskovek".
Jmenují například organizaci MOAS, která existuje pouhé tři roky, ale ve Středomoří už nasadila velkou záchrannou loď, letadlo a dva drony. Za jejich pronájem platila měsíčně 400 tisíc eur, tedy skoro 11 milionů korun.
MOAS tvrdí, že už zachránila přes 30 tisíc migrantů.
Napomáhání, ale nechtěné?
Z napomáhání pašerákům obvinila humanitární organizace i evropská agentura na ochranu hranic Frontex. Její šéf ale řekl jen to, že blízkost záchranných lodí k Libyi usnadňuje pašerákům jejich byznys. Nemluvil o aktivní spolupráci mezi organizovaným zločinem a humanitárními organizacemi.
Ty podobná nařčení vždy ostře odmítaly. Tvrdí, že jim jde jen o záchranu lidí, kteří by bez jejich pomoci na moři zemřeli.
"Lékaři bez hranic nemůžou za to, že existují pašeráci. Stejně jako nemůžeme za konflikty a hlubokou nerovnost, před kterými utíká řada lidí, které zachráníme," řekla humanitární organizace deníku Financial Times.
Podle ní je jedinou alternativou k provozování záchranných operací "nechat lidi utopit".
Ve Středomoří působí i záchranné lodě námořní mise zemí Evropské unie Sophia. Ty se ale drží od libyjských vod dál.
Většina nemá nárok na azyl
Z Libye loni do Itálie připlulo 181 tisíc lidí. Více než pět tisíc při plavbě zahynulo.
Podle Evropské unie 60 až 70 procent z těch, kteří se do Evropy touto cestou dostanou, nemá nárok na azyl. Neprchají totiž před válkou nebo jiným nebezpečím. Jde o ekonomické migranty, kteří by podle pravidel měli být vráceni do země svého původu.
Návraty těchto lidí se ale nedaří. Podle statistik se zemím Evropské unie podaří vyhostit jen zhruba 40 procent neúspěšných žadatelů o azyl - většinou těch, kteří pocházejí ze zemí Balkánu.
Vracení migrantů do států Afriky a Blízkého východu pak často komplikuje neochota jejich mateřských zemí přijímat je zpět.
