Šarm aš-Šajch - Ještě se nestalo, aby na schůzku s arabskými spojenci přijeli americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a ministr obrany Robert Gates společně.

Jejich úkol je ale pro Bílý dům natolik důležitý, že si vyžádal spojení sil obou resortů. Ve hře je totiž strategické spojenectví se sunnitskými režimy proti nepříteli číslo jedna: šíítskému Íránu.

Setkání s představiteli Egypta, Saúdské Arábie, Ománu, Kataru, Bahrajnu a Spojených arabských emirátů předcházelo ujištění, že Washington jim všem nabídne pomoc a zbraně v celkové hodnotě 33 miliard dolarů.

Na oplátku požaduje podporu irácké vlády a spojenectví proti režimu prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, Sýrii a radikálnímu hnutí Hizballáh.

"Washington kalí dobré vztahy mezi zeměmi v regionu," reagoval mluvčí íránského minsterstva zahraničí Muhammad Alí Husejní s tím, že USA šíří po Blízkém východě "strach a nedůvěru".

Riceová, která často zdůrazňuje obavy z íránského jaderného programu a vlivu Teheránu na šííty, rozeseté v ostatních zemích, to odmítla. Ochrana spojenců, na tom podle ní záleží.

"Máme mnoho společných zájmů: boj proti terorismu a extrémismu a ochrana výsledků mírového procesu"

V Natanzu dnes promluvil také íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. Fotoreportér ho zachytil stylově - s "jadernou svatozáří" | Foto: Reuters

Nespolehliví Saúdové...

Plán masivních dodávek nejmodernějších vojenských systémů nestabilním arabským zemím už vyvolal mezi americkými kongresmany kritiku. Zejména v případě Saúdské Arábie, jež má obdržet nejmodernější rakety, naváděné satelity.

"Reputace Saúdů dostala od 11. září mnoho ran," připomíná demokratický kongresman Anthony Weiner. Značka "umírněný režím" v případě rodiště Usámy bin Ládina už nezabírá.

Na komplikované vztahy mezi Washingtonem a Rijádem upozornil také americký velvyslanec v OSN Zalmay Khalilzad. Pouštní království otevřeně obvinil z podporu sunnitských povstalců v Iráku a tudíž podkopávání snah o stabilizaci země. B

Bílý dům ale za Saúdy, klíčovými ropnými spojenci USA od roku 1945, stojí.

Condoleeza Riceová je zpět na Blízkém východě. Témata jednání? Samostatný palestinský stát a prodej zbraní arabským spojencům. | Foto: Reuters

"Současná administrativa nemá žádnou politiku prodeje zbraní, jde jí o prodej, prodej, prodej... ," varuje Daryl Kimball z Asociace pro kontrolu zbraní. "Takový přístup může mít na Blízkém východě stejný efekt, jako když lijete benzín do ohně," dodal.

...a souhlasící Izrael

Bushova administrativa chce peníze protlačit skrze Kongres jednoduchým krokem: zvýšit v příštích letech dotace Izraeli o celou čtvrtinu na 30 miliard dolarů. Tím udrží jeho vojenskou přesilu nad okolními arabskými státy.

Izrael to chápe a nezvykle proti dodávkám zbraní arabským zemí nic nenamítá.

"Rozumíme potřebě podporovat umírněné arabské státy. V případě Íránu je potřeba vytvořit společnou frontu mezi námi a USA," okomentoval plán bushovy administrativy izraelský premiér Ehud Olmert.

Palestinský Hamás. Společně s libanonským Hizballáhem, Sýrií a Íránem tvoří páteř proti-americké osy na Blízkém východě. | Foto: Reuters

Blízkovýchodní analytici už otevřeně hovoří o novodobé Studené válce. Podle Alufa Benna, komentátora izraelského deníku Haarec, má do budoucna k hlavním spojencům Bílého domu patřit i umírněnější část palestinských lídrů.

"Prezident Bush vidí vládu Fatahu jako důležitou část regionální pro-americké osy," soudí Benn.

Americkým dolarům a zbraním pro země Perského zálivu, Jordánsko, Egypt, Izrael a palestinské vládní hnutí Fatah konkurují íránské minomety a nástražné bomby pro irácké povstalce, peníze pro palestinský Hamás a rakety pro libanonský Hizballáh. Stejně tak dodávky letounů a děl z Ruska do Íránu a Sýrie.

."Studená válka znamená, že USA nemohou a nevyhrají v dohledné době," řekl z Bejrútu pro list Washington Post Paul Salem, ředitel Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. "Vyžaduje si to dlouhodobou politiku zdržování a podkopávání nepřátel. Tedy model, který panoval mezi USA a SSSR po 40 let."