Horst Seehofer skončí jako předseda bavorské CSU, tvrdí německý týdeník

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 11. 2018 15:11
Předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer odejde podle magazínu Die Zeit z čela strany. Ministrem vnitra chce ale zůstat. Devětašedesátiletý politik tak učiní velmi podobný krok jako kancléřka Angela Merkelová, která končí jako šéfka Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale v čele vlády zatím zůstává. Oficiálně ale ještě informace magazínu Die Zeit, který se odvolává na Seehoferovi blízké politiky, nikdo nepotvrdil. Podle svého mluvčího se Seehofer ještě nerozhodl.
Horst Seehofer.
Horst Seehofer. | Foto: ČTK

Pokud se informace týdeníku nakonec potvrdí, učiní Seehofer prakticky stejný krok jako o pět let mladší Angela Merkelová, která končí jako šéfka sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale zůstává kancléřkou.

Také důvody obou politiků jsou velmi podobné. Konzervativní unie CDU/CSU loni propadla ve spolkových volbách, když se ziskem 32,9 procenta hlasů dosáhla nejhoršího výsledku od roku 1949. Seehofer se musel kvůli tomu letos na jaře vzdát funkce bavorského premiéra. Ještě více dlouhodobému kritikovi migrační politiky německé kancléřky přitížil výsledek CSU v Bavorsku, tedy jediné ze 16 spolkových zemí, kde tato strana působí. Dlouhodobě nejsilnější bavorská strana tam v polovině října obdržela 37,2 procenta hlasů, což je nejméně za téměř 70 let. Ze stavu CSU přitom právě Seehofera vinily dvě třetiny Bavorů.

Proto se o odchodu muže, který letos výrazně přispěl i k dvojici krizí ve velké koalici CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), v posledních týdnech mluvilo stále častěji. On sám se k možným personálním změnám ve straně chtěl vyjádřit začátkem příštího týdne.

Podle Die Zeit mu rozhodování ulehčila i Merkelová. Za žádnou cenu totiž nechtěl skončit před ní a zároveň krok šéfky CDU, která stranu vedla 18 let, ukázal, jak podobné rozhodnutí může stranu oživit, čímž se znovu vystupňoval tlak na něj samotného.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 7 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 7 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 8 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy