Podle průzkumu se za poslední rok reputace Číny nejvíce zhoršila v Austrálii. V ostrovním státě se negativní hodnocení zvýšilo během jednoho roku z 57 procent na 81 procent. Pozitivní mínění o Číně má v Austrálii 15 procent lidí. Záporná hodnocení podle průzkumu letos výrazně vzrostla také v Británii, a to z 55 na 74 procent, v Německu (z 56 na 71 procent) a ve Spojených státech (z 60 na 73 procent).
Vůbec nejhorší názor na Čínu mají Japonci: jen devět procent z nich má o svém kontinentálnímu sousedovi pozitivní mínění, 86 procent hodnotí Čínu záporně. Naopak nejkladnější postoj k Číně projevují země v jižní Evropě: v Itálii Čínu kladně hodnotí 38 procent respondentů, ve Španělsku je to 36 procent.
Špatnou pověst má také čínský prezident Si Ťin-pching. Malou či žádnou důvěru v něho má 78 procent respondentů. Nedůvěra v čínskou hlavu státu nejvíce vzrostla ve Spojených státech, a to z loňských 50 procent na letošních 77 procent. Vůbec nejhorší pověst má Si Ťin-pching u sousedů, v Japonsku (84 procent) a v Jižní Koreji (83 procent). V žebříčku světových lídrů je Si Ťin-pching na předposlední pozici, více lidí nedůvěřuje jen americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi (89 procent negativních reakcí).
Čínskou reputaci ve světě nezlepšil ani způsob, kterým tato země přistoupila k pandemii koronaviru. Podle 61 procent respondentů ze všech 14 zemí k ní Čína zaujala špatný postoj, opak si myslí 37 procent respondentů. Horší hodnocení měly ve výzkumu jen Spojené státy, jejichž přístup považovalo za negativní 84 procent lidí.
Průzkum agentury Pew Research Center se konal v Evropě (Belgie, Británie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko), v Severní Americe (Kanada a USA) a v Tichomoří (Austrálie, Japonsko a Jižní Korea). V každé zemi byl průzkum realizován od 10. června do 3. srpna na reprezentativním vzorku 1000 a více lidí. Statistická chyba se pohybuje v závislosti na konkrétní zemi mezi třemi a čtyřmi procenty.
