Až dvakrát tolik. Hladina moří stoupne víc, než se předpokládalo, tvrdí vědci

Jana Václavíková Jana Václavíková
23. 5. 2019 21:11
Obyvatelé pobřežních oblastí a malých ostrovů hlavně v Tichém oceánu by mohli do 80 let přijít o své domovy. Pokud se výrazně nesníží množství emisí podílejících se na tání ledovců, zvedne se hladina moří až na dvojnásobek toho, co se původně očekávalo, ukazuje nová studie.
Potápějící se ostrov v Indii.
Potápějící se ostrov v Indii. | Foto: Reuters

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) naposledy v roce 2013 vypracoval rozsáhlou analýzu, podle které by kvůli klimatickým změnám mohla do roku 2100 stoupnout hladina moří až o metr. Skupina dvaadvaceti vědců z Velké Británie a Spojených států ale nově tvrdí, že i tyto odhady byly příliš optimistické. Studii uveřejnili ve vědeckém magazínu PNAS.

Při vypracování nového odhadu budoucího vývoje použili data, která ještě před šesti lety nebyla známá. Pomohly jim například satelitní snímky, které přinesly důkazy o rychlejším tání ledovců. Také už měli detailnější informace o tom, jak velké ledové plochy reagují na oteplování.

Podle vědců by mohla hladina moří stoupnout do konce století až o 238 centimetrů. Došlo by k tomu v případě, kdy by se množství emisí nesnížilo a teplota by se zvedla o pět stupňů Celsia.

Na zvýšení hladiny moří by mělo největší podíl tající Grónsko. Jen to by zapříčinilo vzrůst o 178 centimetrů do roku 2100.

Pokud by došlo k tomuto nejhoršímu nastíněnému scénáři, voda by zaplavila až 1 790 000 kilometrů čtverečních souše. To se rovná například rozloze Libye.

Zaplaveny by byly pobřežní oblasti a také plochy kolem řek, které často slouží k pěstování plodin. Malé ostrovy by se staly prakticky neobyvatelnými, protože by byly každý druhý den zaplavovány stejným množstvím vody, jako to nyní bývá jednou za sto let, napsal vedoucí studie Jonathan Bamber z Bristolské univerzity v článku na odborném serveru The Conversation.

Nejhorší uprchlická krize

Přesídlit by se tak musely miliony obyvatel, v nejhorším možném případě až 187 milionů lidí.

"Abych to dal do kontextu: syrská uprchlická krize vyústila v milion uprchlíků, kteří přišli do Evropy," srovnává Bamber. "To je asi 200krát méně lidí ve srovnání s těmi, kteří by se museli přesídlit, pokud by hladina moří stoupla o dva metry," uvedl pro britskou stanici BBC.

Úplně nebo částečně by byla pod vodou velká města jako americké Los Angeles, britská metropole Londýn nebo brazilské Rio de Janeiro. A především malé ostrovy v Tichém oceánu.

"Pokud se něco takového stane v následujících 80 letech, budeme svědky rozpadu společnosti na úrovni, která je v podstatě nepředstavitelná," líčí možné dopady Bamber. "Mluvíme o existenciální hrozbě pro celé národy," uvedl pro vědecký časopis New Scientist.

Malá, ale nebezpečná pravděpodobnost

Vzrůst hladiny moří o 238 centimetrů je tou nejhorší možností a podle vědců je jen pětiprocentní šance, že k ní skutečně dojde. Přesto upozorňují, že není vhodné s ní vůbec nepočítat.

"Pokud bych vám řekl, že je tu šance 1 : 20, že vás při přecházení ulice srazí auto, ani se k ní nepřiblížíte," přirovnává Bamber. "I jednoprocentní šance znamená, že během života zažijete aspoň jednu stoletou povodeň. Myslím, že pětiprocentní šance je seriózní riziko."

Ještě horší vyhlídky ale mají generace, které budou žít po roce 2100. Pokud by se vyplnily nejčernější odhady vědců a teplota by během příštích osmdesáti let vzrostla o pět stupňů Celsia, stoupla by do roku 2200 hladina moří o sedm a půl metru. V takovém případě by tála Antarktida nejen na ohroženější, západní straně, ale i na té stabilnější na východě.

Autoři studie uvádí, že je zde stále možnost vyhnout se tomuto nebezpečí. Je však potřeba v následujících desetiletích snižovat množství vypouštěných emisí.

Na zvyšující se hladinu moří se některá z ohrožených měst už začala připravovat. Nizozemský Rotterdam se například snaží využít inovativní architektonické nápady, jako je projekt Vodního náměstí. To bude moci sloužit jako hřiště a při zvýšené hladině i jako rybník. Indonéská Jakarta zase buduje mořské bariéry, píše časopis National Geographic.

Video: Takhle by voda zaplavila americká města, kdyby hladina moří stoupla o dva metry

Takhle by voda zaplavila americká města, kdyby hladina moří stoupla o dva metry. | Video: Climate Central
 

Právě se děje

před 49 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy