Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) naposledy v roce 2013 vypracoval rozsáhlou analýzu, podle které by kvůli klimatickým změnám mohla do roku 2100 stoupnout hladina moří až o metr. Skupina dvaadvaceti vědců z Velké Británie a Spojených států ale nově tvrdí, že i tyto odhady byly příliš optimistické. Studii uveřejnili ve vědeckém magazínu PNAS.
Při vypracování nového odhadu budoucího vývoje použili data, která ještě před šesti lety nebyla známá. Pomohly jim například satelitní snímky, které přinesly důkazy o rychlejším tání ledovců. Také už měli detailnější informace o tom, jak velké ledové plochy reagují na oteplování.
Podle vědců by mohla hladina moří stoupnout do konce století až o 238 centimetrů. Došlo by k tomu v případě, kdy by se množství emisí nesnížilo a teplota by se zvedla o pět stupňů Celsia.
Na zvýšení hladiny moří by mělo největší podíl tající Grónsko. Jen to by zapříčinilo vzrůst o 178 centimetrů do roku 2100.
Pokud by došlo k tomuto nejhoršímu nastíněnému scénáři, voda by zaplavila až 1 790 000 kilometrů čtverečních souše. To se rovná například rozloze Libye.
Zaplaveny by byly pobřežní oblasti a také plochy kolem řek, které často slouží k pěstování plodin. Malé ostrovy by se staly prakticky neobyvatelnými, protože by byly každý druhý den zaplavovány stejným množstvím vody, jako to nyní bývá jednou za sto let, napsal vedoucí studie Jonathan Bamber z Bristolské univerzity v článku na odborném serveru The Conversation.
Nejhorší uprchlická krize
Přesídlit by se tak musely miliony obyvatel, v nejhorším možném případě až 187 milionů lidí.
"Abych to dal do kontextu: syrská uprchlická krize vyústila v milion uprchlíků, kteří přišli do Evropy," srovnává Bamber. "To je asi 200krát méně lidí ve srovnání s těmi, kteří by se museli přesídlit, pokud by hladina moří stoupla o dva metry," uvedl pro britskou stanici BBC.
Úplně nebo částečně by byla pod vodou velká města jako americké Los Angeles, britská metropole Londýn nebo brazilské Rio de Janeiro. A především malé ostrovy v Tichém oceánu.
"Pokud se něco takového stane v následujících 80 letech, budeme svědky rozpadu společnosti na úrovni, která je v podstatě nepředstavitelná," líčí možné dopady Bamber. "Mluvíme o existenciální hrozbě pro celé národy," uvedl pro vědecký časopis New Scientist.
Malá, ale nebezpečná pravděpodobnost
Vzrůst hladiny moří o 238 centimetrů je tou nejhorší možností a podle vědců je jen pětiprocentní šance, že k ní skutečně dojde. Přesto upozorňují, že není vhodné s ní vůbec nepočítat.
"Pokud bych vám řekl, že je tu šance 1 : 20, že vás při přecházení ulice srazí auto, ani se k ní nepřiblížíte," přirovnává Bamber. "I jednoprocentní šance znamená, že během života zažijete aspoň jednu stoletou povodeň. Myslím, že pětiprocentní šance je seriózní riziko."
Ještě horší vyhlídky ale mají generace, které budou žít po roce 2100. Pokud by se vyplnily nejčernější odhady vědců a teplota by během příštích osmdesáti let vzrostla o pět stupňů Celsia, stoupla by do roku 2200 hladina moří o sedm a půl metru. V takovém případě by tála Antarktida nejen na ohroženější, západní straně, ale i na té stabilnější na východě.
Autoři studie uvádí, že je zde stále možnost vyhnout se tomuto nebezpečí. Je však potřeba v následujících desetiletích snižovat množství vypouštěných emisí.
Na zvyšující se hladinu moří se některá z ohrožených měst už začala připravovat. Nizozemský Rotterdam se například snaží využít inovativní architektonické nápady, jako je projekt Vodního náměstí. To bude moci sloužit jako hřiště a při zvýšené hladině i jako rybník. Indonéská Jakarta zase buduje mořské bariéry, píše časopis National Geographic.
