"Považujeme to za průlom, protože poprvé po 40 let trvající epidemii AIDS se ukázalo, že virus HIV je léčitelný," uvedl neurobiolog a virolog Kamel Khalili z Temple University v americké Filadelfii. Spolu s kolegy z University of Nebraska zveřejnili své zjištění ve studii, kterou v úterý vydal odborný časopis Nature Communications.
Na světě žije asi 37 milionů lidí nakažených virem HIV, který byl poprvé identifikován v roce 1981. Virus způsobuje onemocnění AIDS, jež oslabuje imunitní systém. Nakažený pacient pak většinou zemře na běžné onemocnění.
Vědci k odstranění viru HIV z těl pokusných myší použili technologii CRISPR na úpravu genů v kombinaci s terapeutickou léčbou zvanou Laser ART. Nástroj CRISPR dokáže jednotlivé geny v rámci DNA přesouvat, nebo dokonce i vymazat. Odborníci ho často popisují jako nůžky, kterými si lze "hrát" s genetickou informací jako s vystřihovánkami.
Laser ART je zase antiretrovirální terapie, pomalá a dlouhodobá léčba, která se běžně používá k zastavení šíření viru v těle pacienta. Letos se ukázalo, že tato terapie může potenciálně zastavit i šíření viru mezi sexuálními partnery.
Vyléčilo se devět z 23 myší
Úspěšné vyléčení laboratorní myši je významným krokem k léčbě HIV i u lidí. Myši, které byly pro účely pokusu nejprve infikované, pocházejí ze speciálního kmene takzvaných humanizovaných myší. To je druh s funkčními lidskými imunitními buňkami, tkání, geny a částečně i orgány. Používají se v laboratořích k testování vyvíjených léků.
Tyto myši mají v těle stejné lymfocyty (typ bílých krvinek), které jsou snadno náchylné k viru HIV.
Virus HIV
Lidský virus imunní nedostatečnosti (HIV) je známý od roku 1981. Způsobuje syndrom získaného selhání imunity, tedy AIDS. HIV se přenáší krví, pohlavním stykem nebo z matky na dítě. Na světě je dnes téměř 37 milionů lidí nakažených tímto virem. V Česku se od roku 1985, kdy začalo sledování výskytu HIV, nakazilo 3368 lidí, z nichž 434 již zemřelo. Počet nově nakažených lidí ale klesá. Loni jich bylo 208 a šlo hlavně o muže.
V roce 2001 se v USA na vývoji léku Viread, který snižuje hladinu HIV až o 20 procent, podíleli čeští vědci z týmu Antonína Holého z Akademie věd.
Vědci myším podávali lék v malých dávkách několik týdnů. Cílili především na slezinu, kostní dřeň a mozek, kde se mohly neaktivní buňky viru ukrývat. Pomocí nástroje CRISPR pak odstranili zbytek buněk HIV z myšího DNA. Ve výsledku se jim takto podařilo zbavit viru HIV devět z celkem 23 infikovaných laboratorních myší.
Neurobiolog Khalili americké stanici CNN popsal, že k HIV při léčbě přistupoval jako ke genetickému onemocnění, protože virový genom při nakažení vstoupí do chromozomu pacienta a stane se z něj "špatný gen". Jeho tým se teď věnuje stejnému pokusu na primátech. Výsledky očekává příští rok.
Dva šťastlivci
Virus HIV je známý od roku 1981. Od té doby se podařilo vyléčit dva infikované pacienty, u obou ale šlo o vedlejší účinek léčby nádorového onemocnění.
Prvním z nich je takzvaný berlínský pacient, Američan Timothy Ray Brown, který vedle viru HIV trpěl i rakovinou kostní dřeně. Lékaři v Berlíně mu transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací, díky které jsou nositelé imunní vůči viru HIV. Brown ihned po první transplantaci přestal užívat antivirotika a doteď u něj testy neodhalily přítomnost viru HIV.
To samé se podařilo i u takzvaného londýnského pacienta letos na jaře. Londýňan, který zatím zůstává v anonymitě, nevykazuje žádné známky viru ani po 18 měsících od vysazení antivirotických léků.
Transplantace kostní dřeně ale podle odborníků není v léčbě viru HIV krok správným směrem. Je to nákladná a velmi riskantní operace, kdy jde pacientovi o život. S léky může přitom člověk nakažený HIV prožít dnes už poměrně dlouhý život. "Taková léčba může fungovat u menší části HIV pozitivních lidí. Jde o jeden konkrétní kmen viru HIV, který je navíc málo rozšířený," vysvětlil před nedávnem serveru Aktuálně.cz vedoucí AIDS centra v pražské Nemocnici Na Bulovce profesor Ladislav Machala.
Teprve vyléčením infikovaných myší se vědci ve vývoji léku skutečně posunuli.
První pacient
Úplně první pacient nakažený virem HIV zemřel v roce 1969. Zpětně to ukázaly testy provedené v 80. letech minulého století. Příčinou smrti teprve patnáctiletého Roberta Rayforda z Missouri byl tehdy oficiálně zápal plic. Do nemocnice přitom původně přišel s úplně jinými potížemi. Na nohách i genitáliích měl bradavice a otoky. Testy objevily závažnou infekci chlamydií, která se mu rozšířila po celém těle. Na kůži se mu objevovaly fialové fleky.
Lékaři byli bezradní. Jeho stav se horšil, až mu nakonec zkolaboval imunitní systém.
O dvanáct let později, v roce 1981, se začaly objevovat další případy úmrtí mladých mužů na snadno léčitelné infekce. Spojovaly je fialové skvrny na kůži a nefunkční imunitní systém. Většina z nich byli homosexuálové. Americký lékař Michael Gottlieb tehdy poprvé popsal do té doby neznámé smrtelné onemocnění.
O rok později dostala choroba přenášená pohlavním stykem, nakaženou krví nebo z matky na plod označení AIDS (syndrom získaného selhání imunity).
Od té doby zemřely na AIDS desítky milionů lidí po celém světě. V roce 2017 nemoci podlehlo podle Světové zdravotnické organizace 940 tisíc nakažených.
Jen polovina nakažených podstupuje antiretrovirální léčbu. Nejvíce z nich totiž žije v Africe, kde je lékařské péče nedostatek.
