Londýn - Plýtvání při komerčním rybolovu v Evropské unii dosahuje kolosálních rozměrů.
Podle výpočtů nadace New Economics Foundation (NEF) vyházeli evropští rybáři do moře v letech 1963 až 2008 nejméně 2,1 milionu tun tresek v hodnotě 3,1 miliardy eur. Jen proto, aby vyhověli unijním regulím.
Britská rybářská flotila se například během zmíněného období zbavila množství nalovených tresek, které by na trhu mělo cenu přes 1,14 miliardy eur.
Ve studii nazvané Money Overboard (Peníze přes palubu) NEF uvádí, že se jedná o údaje o treskách vyházených po lovu do Severního moře, průlivu La Manche a do vod kolem Švédska, Norska a Dánska.
Všechny tyto ryby mohly klidně jít na trh, protože z potravinářského hlediska byly naprosto v pořádku. NEF se zaměřila pouze na tresky, protože stavy jejich hejn jsou nejlépe zdokumentovány.
Skutečné objemy vyhozených ryb jsou tedy mnohonásobně vyšší.
Unijní rybáři se zbavují úlovků z různých důvodů, například protože naloví objem ryb nad povolenou kvótu, či takový druh, na který ji nemají vůbec přidělenu. Nebo proto, že nalovené ryby jsou podměrečné či komerčně nezajímavé.
Když je posádky hází zpátky do moře, jsou ryby již mrtvé nebo tak poraněné, že nakonec stejně uhynou. Rybáři přitom mnohdy vrátí do moře až dvě třetiny svého úlovku.
Studie NEF podle listu The Guardian ještě zostří už tak hořkou debatu o nutnosti změn v pravidlech pro rybolov v Evropské unii.
Rybáři proti změnám
Komisařka EU pro rybolov Maria Damanakiová chce, aby se do začátku roku 2013 vyhazování části úlovku zakázalo.
Proti jejímu záměru se však ostře postavila rybářská lobby, která tvrdí, že posádky rybářských člunů si už nevydělají ani na holé živobytí, pokud budou muset přivážet na břeh velké objemy ryb těch druhů, které lidé nechtějí kupovat.
EU chce v rámci revidované společné rybářské politiky, kterou Damanakiová představila na začátku července, vyhazování nechtěných ryb zatrhnout v několika krocích.
Rybáři by tak od roku 2013 museli přivážet do přístavů veškeré nalovené ryby, i když by stále nesměli prodávat úlovek, který má podmíru.
Cílem je, aby majitelé lodí investovali do zařízení a sítí, které umožní selektivnější rybolov.
Rybáři však namítají, že to povede k výrazné redukci počtu rybářských lodí, tedy ke ztrátě pracovních míst, a chtějí, aby zákaz vyhazovat ryby neplatil plošně, ale jen pro ty, kdo se k němu dobrovolně připojí.
Tím by ovšem Bruselem chystané změny ztratily prakticky smysl.
NEF ale uvádí příklad Norska, které jako nečlen EU zakázalo svým rybářům vyhazovat ryby a příjmy z rybolovu mu pak po několik let skutečně klesaly. Nyní však jeho vody oplývají treskami a rybolov zde patří k nejvýnosnějším.
