Hamás svou akci provedl přesně padesát let a den poté, co Egypt a Sýrie zahájily proti Izraeli válku na židovský svátek Jom kipur. Obě události mají společného jmenovatele: izraelské zpravodajské služby před útokem nevarovaly a armáda židovského státu nebyla připravena.
Izrael čelil v minulosti raketovým útokům na města, sebevražedným atentátníkům v restauracích, nákupních centrech nebo autobusech. Tak promyšlenou, rozsáhlou a koordinovanou operaci jako v sobotu ještě nezažil.
Úder začal masivním bombardováním raketami, ozbrojených "pozemních" útočníků zřejmě bylo více než tisíc. Na desítkách míst jednoduše prorazili nebo přestřihli plot, který odděluje Gazu od Izraele. Někde použili buldozery. Projížděli v osobních automobilech, dodávkách i na motocyklech. Někteří zaútočili z moře na rogalu nebo v člunech.
Izraelská kontrarozvědka Šin Bet má na palestinských územích síť informátorů, používá odposlechy a samozřejmě i snímky ze satelitů a dronů. Přesto se Hamásu podařilo tak masivní operaci udržet v tajnosti a Izraelce zaskočit.
Armáda zjevně nebyla připravená, protože se Palestincům podařilo dostat do několika základen v blízkosti Gazy, včetně hlavního hraničního přechodu Erec. Stovky teroristů se dostaly do města Sderot, které leží asi kilometr od Gazy, a do vesnic a kibuců v blízkosti pásma. Cestou nenarazili na ozbrojený odpor.
Přepadli nás pod nosem
Ačkoliv ve světě panuje přesvědčení, že hranice mezi Gazou a Izraelem je jedna z nejstřeženějších, s největší koncentrací zbraní a vojáků, zjevně tomu tak nebylo. Lehkost a rychlost, s jakou se ozbrojenci dostali přes plot a pak do obydlených míst, je šokem i pro mnohé Izraelce.
Akci takového rozsahu musel Hamás plánovat delší dobu, musel shromáždit zbraně a techniku na určitých místech a minimálně část členů zřejmě musela projít výcvikem.
Izraelský politický komentátor Ben Caspit - autor knižního bestselleru Netanjahuovy roky - napsal na Twitteru: "Většina vojska byla převelena k Západnímu břehu Jordánu. Pás kolem Gazy byl opuštěný. Proto nás mohli přepadnout přímo pod naším nosem, zbourat plot a zdolat překážky, za které se utratily miliardy."
Na sociálních sítích kolují videa, jak se útočníci radují nad těly zastřelených civilistů nebo jak jdou ve vesnicích se zbraněmi dům od domu. Ve Sderotu obsadili v autech křižovatky a pálili po každém, kdo se objevil v jejich dosahu.
Taková videa a fotografie se stanou součástí propagandy Hamásu, protože ukazují ponížení nepřátelské strany a mají za cíl nahnat strach. Se stejnými motivy před několika lety pracovali teroristé z Islámského státu, například při záběrech stínání rukojmích.
"Izraelské selhání v obrovském rozsahu. Nejhorší hororový scénář," píše ve své analýze v deníku Haarec izraelský analytik Amos Harel.
Útočníkům se podařilo zavléci do Gazy zřejmě desítky Izraelců, včetně důstojníků. V minulosti v pásmu Hamás nebo Islámský džihád zadržovaly izraelské vojáky, ale vždy šlo o jednotlivce. Tak velké skupiny se ozbrojenci nikdy nezmocnili, navíc je v ní tentokrát mnoho civilistů. Ozbrojenou operací je Izrael osvobodí těžko. Zřejmě bude přinucen vyjednávat.
