Tel Aviv - Palestinští radikálové z hnutí Hamás při ostřelování izraelského území používají i rakety vyrobené v Sýrii.
Při útoku na město Hadera, ležící asi 45 kilometrů od správní metropole Tel Avivu, údajně použili střelu M302.
Ta dokáže zasáhnout cíl až na 160 kilometrů a podle serveru The Jerusalem Post se jedná o střelu s dosud nejdelším doletem, kterou Hamás na území židovského státu poslal.
Zásilka z Íránu
Už letos v březnu přitom izraelské námořnictvo zadrželo v Rudém moři loď, jejíž náklad (tvořený mimo jiné několika desítkami raket M302) směřoval právě do Pásma Gazy.
Expertní panel OSN v červnu potvrdil domněnku Tel Avivu, že zásilka putovala z Íránu. Na rozdíl od Izraele ovšem došel k závěru, že rakety mířily do Súdánu, napsala agentura Reuters.
Dřívější zprávy hovořily i o tom, že zásilka mohla směřovat na egyptský Sinajský poloostrov.
Západní zpravodajské a diplomatické zdroje nicméně agentuře sdělily, že Súdán v minulosti sloužil jako prostředník íránský dodávek, které pak pokračovaly dál do Afriky nebo na palestinská území.
Zpráva OSN ale Pásmo Gazy, coby potenciální cíl zásilky zbraní převážené na lodi pod panamskou vlajkou, vůbec nezmiňuje. Nařčení Izraele odmítli i představitelé Hamásu, kteří to označili za výmysl.
Syrský původ? Nejasný
Podle představitelů židovského státu nicméně byly rakety vyrobeny v Sýrii tamním Centrem vědeckých studií a výzkumu (Scientific Studies and Research Center, SSRC - pozn. red.).
Experti OSN nejenže nedokázali potvrdit výrobu v Sýrii, ale ani přesun střel z Damašku do Íránu.
"Na raketách nebyly během inspekce odborné skupiny identifikovány žádné značky, které by umožnily potvrdit, že rakety pocházejí ze Sýrie," uvedla zpráva.
Írán vinu odmítl
Loď měla namířeno z íránského přístavu Bandar Abbás do iráckého Umm Qasru a odtud údajně do Súdánu. Experti prověřili náklad i s ním spojenou dokumentaci a odsoudili Írán za to, že porušuje zbrojní embargo.
"V době, kdy mluví se světovými mocnostmi, se Írán usmívá a říká samá sladká slova. Ten samý Írán přitom posílá smrtící zbraně teroristickým organizacím," komentoval to tehdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Teherán nicméně spojitost se zásilkou odmítl.
Největší ofenziva za dva roky
Napětí mezi Palestinci a Tel Avivem eskalovalo poté, co byli na Západním břehu Jordánu zavražděni tři izraelští studenti. Odpovědí části izraelských radikálů bylo upálení mladého Palestince.
Z Pásma Gazy pak na území židovského státu přilétlo několik desítek střel - podle The Jerusalem Post jich bylo na 120. Přes dvě desítky raket úspěšně zachytil mobilní systém protivzdušné obrany zvaný Železná kopule (Iron Dome).
Izrael vzápětí zahájil největší leteckou ofenzivu od roku 2012, která si vyžádala přes dvě desítky mrtvých.
V rámci operace Ochranné ostří Tel Aviv navíc rozhodl o povolání 40 000 záložáků do služby. Premiér Netanjahu na začátku týdne naznačil, že by země mohla přistoupit i k pozemní operaci.
