Orbán na sebe poštval kritiku většiny spojenců z EU a NATO kvůli cestě za Vladimirem Putinem začátkem července. K setkání se strůjcem ruské války proti Ukrajině došlo jen tři dny poté, co maďarský premiér odjel z návštěvy Kyjeva.
Tam bez předchozí konzultace s ostatními vyzval prezidenta Volodymyra Zelenského, aby "zvážil příměří". Tedy z pohledu Ukrajiny kapitulaci. Tři dny poté Orbán přijel do Moskvy a následně do Pekingu, aniž by to ostatním v EU sdělil. Řada politiků se o těchto jeho cestách, jež sám Orbán nazval "mírovými misemi", dozvěděla ze sociálních sítí.
Protějšky maďarského premiéra ze zemí unie to přimělo ke shodné reakci: omezit kontakty s Orbánovými lidmi na minimum. Většina států proto za sebe poslala jenom vyšší úředníky na schůzky unijních ministrů, které v těchto dnech pořádají Maďaři na svém území.
Se speciálním trikem přišel končící unijní šéfdiplomat Josep Borrell. Na dny, kdy by se měli koncem srpna neformálně sjet ministři zahraničí EU do Budapešti, chce svolat jejich řádné zasedání do Bruselu.
"Chová se jako nepřítel"
Nejde přitom o centrální rozhodnutí EU. Na bojkotu se dohodli jednotliví lídři při probírání Orbánových cest, přičemž stěžejním momentem koordinace byl podle diplomatických zdrojů summit NATO ve Washingtonu (členství v EU a NATO se do značné míry překrývá).
K omezení kontaktů s Maďary se přidala i Evropská komise. Komisaři nebudou jezdit do Maďarska na bilaterální konzultace s maďarskou vládou a na neformální schůzky ministrů za sebe budou posílat svoje podřízené. Tradiční setkání komisařského týmu s předsednickou zemí plánované do Budapešti pak neproběhne vůbec.
Podle mluvčího komise Erica Mamera o tom rozhodla sama její šéfka Ursula von der Leyenová. "Neměli jsme zasedání kolegia, nebyla o tom tudíž debata. Rozhodla to předsedkyně," potvrdila deníku Aktuálně.cz česká eurokomisařka Věra Jourová, která rozhodnutí svojí šéfové podporuje.
"Je to zcela namístě. Cesta komisařského týmu do předsednické země je cestou za přáteli. Viktor Orbán se chová jako náš vlastní nepřítel," dodala Jourová.
Maďarská vláda na bojkot svého předsednictví reagovala podrážděně. "Evropská komise je servisem členských států. Nemůže si vybírat instituce a země, se kterými chce spolupracovat," prohlásil maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka.
Nejdřív bojkot Rakušanů
Bojkot Maďarska nepodporují všichni a ve stejné intenzitě. Zatímco Švédsko s Finskem nebudou posílat svoje ministry na žádnou schůzku pod vedením Maďarů, slovenská vláda Roberta Fica se k bojkotu odmítla přidat.
Česká vládní koalice dala podle informací Aktuálně.cz svým členům volnou ruku. Už dvě schůzky v Maďarsku tak vynechal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) a jedním z důvodů měly být právě Orbánovy cesty. Oficiálně to Síkela nevysvětlil. Naopak šéf resortu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na neformální setkání se svými kolegy do Maďarska odjel.
Políček vládě členského státu neřeší EU poprvé. V roce 2000 tehdy čtrnáct zemí zavedlo politické sankce na Rakousko. Tehdy to bylo kvůli účasti krajně pravicové strany Svobodných Jörga Haidera v rakouské vládě, došlo k tomu vůbec poprvé v poválečných dějinách země.
Evropská čtrnáctka si tehdy zakázala politické kontakty s rakouskými představiteli. Po sedmi měsících však od bojkotu postupně ustoupila, protože se v praxi ukázal jako neudržitelný - s bývalým kancléřem Wolfgangem Schüsselem ostatní jednoduše potřebovali komunikovat. Předpokládá se proto, že neformální summit v listopadu v Budapešti pod vedením Viktora Orbána proběhne za účasti ostatních lídrů EU.
"Teď je to jednoduché, je to 26 proti jednomu," konstatoval pro Aktuálně.cz analytik institutu Europeum Vít Havelka. "Kdyby se ale k moci v EU dostalo víc sólistů jako Orbán, kterým nebude záležet na konsenzu s ostatními, Evropa bude paralyzovaná. Nebude schopná společného rozhodnutí," dodal Havelka.
