Haag - Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve čtvrtek v odvolacím řízení zprostil viny někdejšího náčelníka generálního štábu jugoslávské armády Momčila Perišiče.
Původně byl odsouzen k 27 letům vězení za podíl na zločinech spáchaných během válečných konfliktů, které v 90. letech vypukly v republikách rozpadající se jugoslávské federace.
Sedmašedesátiletý Perišić byl v září 2011 shledán senátem první instance vinným z navádění a napomáhání k vraždám a dalším krutostem a k pronásledování civilistů z politických, náboženských a rasových důvodů v Bosně a Chorvatsku.
Podle soudu hrál důležitou roli při zajišťování finanční a logistické podpory pro Srby v Bosně a Chorvatsku.
Podle původního rozsudku se také měl podílet na plánování a páchání válečných zločinů, včetně obléhání bosenské metropole Sarajeva v letech 1992 až 1995, ostřelování chorvatského hlavního města Záhřebu chorvatskými Srby v květnu 1995 a masakru 8000 Muslimů (nyní Bosňáků) po dobytí Srebrenice v červenci téhož roku.
Ministr: Haagu musíme důvěřovat
Výrokem tribunálu jsou velice zklamané například ženy z bosenského hnutí Srebrenické matky, ICTY podle nich ztratil kredit, ačkoliv výsledek čekaly.
"Když byli propuštěni Chorvati, musejí být tedy teď i Srbové," řekla Šuhra Sinanovičová v narážce na loňský osvobozující rozsudek nad chorvatskými generály Antem Gotovinou a Mladenem Markačem.
"Rozhodnutím Haagu musíme důvěřovat, i když s nimi osobně nesouhlasíme... Ctíme-li právo, ctíme i rozsudek haagského soudu," řekl chorvatský ministr pro válečné veterány Predrag Matić.
Perišić, který se mezinárodnímu tribunálu vzdal dobrovolně v roce 2005, svou vinu ve všech bodech obžaloby popřel. Proces s ním byl zahájen v říjnu 2008.
Během 203 dnů soudních stání obžaloba předvolala 82 svědků a obhajoba 22. Obžalovanému hrozil až doživotní trest.
Chorvatsko za války a dnes, podívejte se:
Perišić byl náčelníkem generálního štábu armády srbsko-černohorské Jugoslávie od srpna 1993 do listopadu 1998. Na začátku 90. let také patřil k blízkým spolupracovníkům tehdejšího srbského prezidenta Miloševiče, pak se ale přidal na stranu opozičního hnutí, které Miloševiče v roce 2000 odstavilo od moci.
Ve vládě Zorana Djindjiče později zastával post vicepremiéra, z nějž odstoupil v roce 2002 kvůli podezření ze špionáže ve prospěch USA.
