Ptačí chřipka zabila za tři roky na světě na devadesát lidí. Tolik lidí umírá za tři měsíce na českých silnicích. Na AIDS umírají ročně tři miliony lidí. Vědci přesto stále vysílají do světa varování.
Zatím se nepřenáší mezi lidmi, ale mohla by
Vědci totiž tvrdí, že vysoce patogenní kmen chřipkového viru H5N1 by mohl v lidském těle zmutovat a přeměnit se na variantu přenosnou, podobně jako jiné chřipkové viry, i mezi lidmi.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uklidňuje, že k tomu zatím nedošlo, ale není to vyloučeno. Podle organizace se totiž prokázala neustálá mutace viru přenášeného tažnými ptáky na domácí drůbež. Nikdo navíc netuší, kdy může k mutaci v lidském těle dojít.
Za poslední čtyři století se světem přehnala chřipková pandemie asi třicetkrát. Španělská chřipka na konci dvacátých let minulého století zabila mezi 20 a 25 miliony lidí. Asijská chřipka v roce 1957 si vyžádala asi milion obětí, další - hongkongská - o 12 let později zabila na 700 tisíc lidí.
Žádná země není připravena
Na šíření H5N1 mezi lidmi přitom dnes žádná země není připravena. Tvrdí to aspoň ve své čerstvě zveřejněné studii vědecký tým Marca Lipsitche a jeho kolegů z Harvardské vysoké školy veřejného zdraví a Carla Bergstroma z washingtonské univerzity.
Zpráva je sice optimistická - zabránit šíření viru je prý možné - ale první země budou na šíření nebezpečného viru připraveny teprve za několik let.
Právě proto v této době nařizují veterinární orgány masové vybíjení a likvidaci drůbeže v místech, kde se smrtelný virus objevil. Dnes už i v Evropě.
"Dokud je virus na světě, stále se může přenášet na lidi," prohlásil dnes mluvčí WHO Dick Thompson.
Lipsitchův vědecký tým navíc upozorňuje, že virus může zmutovat v několika místech najednou a zahájit šíření smrtelné pandemie na více místech. I při vzniku varianty přenosné mezi lidmi se bude nadále přenášet i z drůbeže.
H5N1 už byl v Evropě víckrát
Virus H5N1 už se objevil několikrát i v Evropě: v roce 1959 u kuřat ve Skotsku, v celé Británii v roce 1991 u krůt. V roce 1997 byl H5N1 zjištěn v Hongkongu a znovu pět let nato.
Naposledy propuknul virus ptačí chřipky H5N1 v Koreji koncem roku 2003 a od té doby se šíří: do Číny, do Indonésie a přes střední Asii dorazil i do Turecka a Evropy. Díky oblastem tažných ptáků se dostal také na africký kontinent - do Nigérie.
Úřady ve dvaatřiceti zemích od té doby vybily 200 milionů ptáků a doposud se kvůli této pandemii ptačí chřipky podle údajů Světové zdravotnické organizace nakazilo 170 lidí a 92 zemřelo.
Evropu podobně jako dnes ptačí chřipka vystrašila nemoc šílených krav, která se objevila ve Velké Británii v roce 1996 a na její lidskou variantu - Creutzfeldt-Jacobovu nemoc - zemřelo 150 lidí. Sto tisíc kusů skotu bylo vybito a nemoc se podařilo díky přísně dodržovaným veterinárním opatřením zastavit.
Lidé dnes častěji dostávají zvířecí choroby
Zabránit světové pandemii je podle některých teoretických modelů možné, pokud se na objevení nákazy okamžitě zareaguje podáváním antivirových vakcín a zlikviduje se drůbež nebo divocí ptáci. Včasná opatření by neměla být problém v Evropě, ale komplikované by mohlo být prosadit je například v Africe.
Vědci z Lipsitchova týmu však optimističtí nejsou. Tvrdí, že i když se podaří zvládnout chřipku nyní, bude to jen dočasně. Tvrdí, že je pravděpodobné, že se v budoucnu znovu objeví.
Jiný vědecký tým došel k názoru, že v poslední době je přenos onemocnění ze zvířat na lidi daleko častější. "Lidé byli vždy napadáni novými patogeny. Tento proces probíhá tisíce let. Ale zdá se, že v moderní době se zrychluje," prohlásil Mark Woolhouse z univerzity ve skotském Edinburku.
Podle vědců za to může populační exploze, častější kontakt se zvířaty, daleko častější cestování, ale také klimatické změny.
Nehrozí jen tím, že se přenese na člověka, ale může také způsobit hladovění. V mnohých zemích je totiž kuřecí maso jedním z hlavních zdrojů živočišných bílkovin.
