Gagarinův odvážný let na oběžnou dráhu kolem Země, který se uskutečnil přesně před 60 lety, stál na počátku objevování vesmíru člověkem. A je předchůdcem opakovaných misí amerických astronautů na Měsíc v programu Apollo, letů na mezinárodní vesmírnou stanici ISS a i nedávného přistání vozítka Perseverance na Marsu.
"Jurij Gagarin tu cestu svým následovníkům zkrátka a dobře ukázal. Dokázal, že lidský organismus může ve vesmíru fungovat. Že neplatí obavy lékařů, že člověk se v beztížném stavu zblázní, že nebude moci dýchat a polykat," vyčísluje jen namátkou tehdejší obavy z následků pobytu v kosmu Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.
Jaroslav Kousal, expert na kosmickou techniku z Fakulty strojní ČVUT, akcentuje v diskusi o významu Gagarinova letu jeho odvahu. "Nechat se před 60 lety vystřelit jako první do kosmu, to od něj vyžadovalo obrovskou důvěru v techniku a především odvahu. Nikdo, ani on sám, nevěděl, co všechno ho v kosmu a pak i při návratu na Zem čeká. Jeho raketa Vostok 1 neměla žádný rezervní záchranný systém, jímž byly až o mnoho let později vybaveny kosmické lodi. Všechno muselo zafungovat. A pokud ne, byl by to jeho konec."
Gagarinův let měl především obrovský symbolický význam. "Bez ohledu na jaké straně železné opony lidé žili, tak Gagarina vítali úplně všude. Na Západě i Východě. Zažil slávu, která je vyhrazena jen bohům, a přes všechny problémy, které s takovým obdivem souvisí, to nakonec přece jen ustál. Ale lehké to pro něj určitě nebylo. Chtěl létat a vrátit se do kosmu, ale politici z něj místo toho udělali svou ikonu," vysvětluje Kousal.
Gagarinův počin od roku 2001 připomíná Noc Jurije Gagarina, anebo také jen Jurijova noc, která se celosvětově slaví 12. dubna na výročí prvního letu člověka do vesmíru. Má také své vlastní webové stránky The World Space Party - Yuri's Night.
Lety do vesmíru patřily do škatulky sci-fi
Jan Kolář se v dubnu 1961 připravoval jako gymnazista na maturitu. "Nebyl jsem jediný, kdo prožíval s Gagarinovým letem do kosmu velkou euforii. Snad právě proto, že svět byl tehdy na pokraji jaderné války," vzpomíná ředitel České kosmické kanceláře na období, kdy zrovna gradovala karibská krize.
Kosmonautika byla v té době pro většinu lidí naprosté sci-fi. Stále si neuměli představit, že to, o čem píší ve svých románech Stanisław Lem či Arthur Clarke, začíná být najednou skutečností, které jsou oni přímými svědky. Koneckonců i proto nastala po Gagarinově návratu z kosmu obrovská euforie lidí po celém světě. Na téma Gagarinova letu vznikaly hudební skladby, v Československu dixík Dobrý den, majore Gagarine, básně, ale i celá lavina poštovních známek s Gagarinovým portrétem.
S čím srovnat Gagarinův let? Snad s mořeplavbou Kryštofa Kolumba, na jejímž konci objevil Ameriku, a tedy i nové prostory pro člověka, kde může žít, poznávat nové a zlepšovat svůj život, jak soudí Jan Kolář. Anebo se zlomovým otevřením dveří lidskému bádání, bez něhož bychom dnes byli asi tak jen v polovině schopností v poznání vesmíru, jak se domnívá Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Sovětský svaz tajil potíže
Gagarinův let se ale neobešel bez potíží. Sovětský režim ostatně dlouho tajil detaily z jeho výstupu i riskantního návratu.
Hodinu a dvacet minut po startu, nad centrální Afrikou, zahájil Vostok 1 automatický sestupný manévr. Brzdící motor hořel ale o jednu sekundu kratší dobu, než bylo naplánováno, ale i to podle Milana Halouska stačilo, aby se nespustila navazující sekvence automatického oddělení kulové přistávací kabiny s Gagarinem od servisní sekce.
Obě části zůstaly spojeny silným svazkem kabelů, takže začaly nebezpečně rotovat. Hrozilo zničení celé lodě. Nakonec se po dlouhých minutách kabina přece jen odpojila, automaticky stabilizovala a nasměrovala se do horních vrstev atmosféry. Teplota horkého plazmatu v okolí ochranného štítu dosahovala až 2000 °C, přičemž Gagarin zažíval obrovské přetížení až 10 G.
Sověti dlouho tajili i to, že ve výšce 7 kilometrů nad Zemí odstřelilo třicet speciálních dutých šroubů naplněných výbušninou vstupní kryt nad Gagarinovou hlavou, aby mohl být v následujícím okamžiku katapultován do bezpečné vzdálenosti od klesající kabiny. "Historickou cestu zakončil Gagarin přistáním na padáku v 10 hodin 55 minut moskevského času na kolchozním poli nedaleko řeky Volha u vesnice Smělovka," upřesňuje Halousek.
Gagarin se katapultoval kvůli své bezpečnosti. Modul Vostoku byl totiž poměrně těžký a tehdejší padákový systém ho nedokázal dostatečně zbrzdit. Vostok přistával kolem deseti metrů za sekundu. Modul byl navíc zavěšen z boku, takže Gagarin by v té rychlosti přistával velmi riskantně na boku.
Podobně se tak z Vostoku před přistáním katapultovala i první šestice sovětských kosmonautů. Kromě Gagarina tedy i German Titov, Valerij Bykovskij, Andrijan Nikolajev, Pavel Popovič i Valentina Těreškovová. Jiná možnost tehdy nebyla. Jejich sovětští následovníci už přistávali v kabině.
Sovětský svaz v kosmu slavil jeden úspěch za druhým
Čeští odborníci přitom připomínají ještě jeden pozoruhodný fakt. Sovětům se tehdy v letech do kosmu neuvěřitelně dařilo. Od startu první umělé vesmírné družice Sputnik 1 v říjnu 1957 uplynuly do Gagarinova letu jen necelé čtyři roky.
Krátce po ní následoval v listopadu 1957 let feny Lajky v družici Sputnik 2 a po ní starty dalších družic programu Sputnik, při nichž se už dva psi Bělka a Strelka, 40 myší a 2 krysy vrátili v pořádku na zem.
"Tento finiš Sovětů napovídal, že jejich kosmický program směřuje mílovými kroky k prvnímu letu člověka do vesmíru. A přesto Gagarinova mise překvapila, ohromila a nadchla celý svět," vzpomíná Kolář.
Sovětské úspěchy také popostrčily Američany k vlastním vesmírným akcím. "Zdravě to naštvalo prezidenta USA Johna Kennedyho, takže oznámil: ´Do konce desetiletí stanou Američané na Měsíci.´ A povedlo se jim to. Vlastně se dá říct, že Gagarinův let vyprovokoval Američany k dalšímu neuvěřitelnému kroku: za pouhých osm let stanuli na Měsíci," doplňuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Kdo vyhrál vesmírné závody mezi SSSR a USA?
"Podle mě je to jasné," stanovuje verdikt Milan Halousek. "Závody o vesmír vyhrál Sovětský svaz. Závody o Měsíc pak Američané. Měli bychom si uvědomit, že Gagarin startoval 15 let po skončení druhé světové války, která Sovětský svaz totálně rozvrátila. Sověti dokázali ve výzkumu kosmu v šedesátých letech minulého století obrovské věci. Ještě výstup do kosmu Alexeje Leonova byl jedinečný, ale pak už začali Sověti ty vesmírné závody s Američany prohrávat. Třebaže v roce 1988 zvládli i jediný let raketoplánu Buran v autonomním režimu. I to byl obdivuhodný technický kousek."
Američtí astronauti či ruští kosmonauti se dnes už ale dívají na někdejší soupeření trochu jinak. Když Česko navštívil před dvěma lety americký astronaut s českými kořeny Andrew Feustel, tak opakovaně akcentoval týmovou spolupráci s ruskými kosmonauty na mezinárodní kosmické stanici ISS.
"Zrovna teď byly na ISS obrovské manévry, aby se uvolnily stykovací moduly. Jen v dubnu by totiž k ISS měly letět tři rakety," říká Pavel Suchan. A znovu připomíná Jurije Gagarina v jeho roli "kosmického dveřníka" ke zmíněnému výzkumu vesmíru.
Tragický konec vesmírného průkopníka
Na otázku, zda sovětský systém nesemlel Jurije Gagarina v někoho, kým být nechtěl, odpovídá Pavel Suchan s váháním. "Jeho osud je bezesporu tragický. Vyvrcholilo to leteckou katastrofou, při které v březnu 1968 Gagarin zahynul. Chtěl znovu letět do kosmu, ale nedovolili mu to. Gagarina použili jako propagandu. Vozili a ukazovali ho po celém světě. Až se to i na něm podepsalo. Ztloustl a z nadšeného, usměvavého a velmi pracovitého letce se stala tak trochu loutka režimu, které se změnily hodnoty."
Jaroslav Kousal se nicméně ptá, kolik lidí by takovou slávu, jaké se Gagarin těšil, dokázalo ustát. "Dveře do kosmu měl navíc zavřené z obavy sovětského režimu o jeho bezpečnost. Sověti přece nemohli přijít o tuto svou ikonu. A že proto začal pít a podlehl i nadbíhání žen… to bych mu ani v nejmenším nezazlíval. Vzhledem k té obrovské porci slávy to byl vlastně světec."
A co bude dělat český kosmonaut-letec Oldřich Pelčák 12. dubna v den výročí Gagarinova letu do kosmu? "Co bych dělal. Půjdu do hospody - pokud už budou otevřené - a na Jurije Gagarina si určitě vzpomenu a připiju. Na tvoji památku, Juriji, kamaráde! Byl to přece jen první člověk ve vesmíru."
Oldřich Pelčák prošel kompletním výcvikem k letu do kosmu, nakonec byl ale vybrán Vladimír Remek.
Jak a kde si připomenout první let člověka do kosmu
- Prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina připomenou speciální programy a on-line přednášky na většině českých hvězdáren či v mnoha dalších organizací.
Vzpomínkový program připravuje na pondělí 12. dubna i Hvězdárna a planetárium Brno, která připomene od 08.00 historický let Jurije Gagarina minutu po minutě a naváže besedou s výjimečnými hosty na vlnách Českého rozhlasu Brno (www.hvezdarna.cz). - Pražské Planetárium si Gagarinovu historickou misi připomene v ten samý den od 18.00 živě komentovanou rekonstrukcí prvního letu do vesmíru, při které bude použit model kosmické lodi Vostok 1 ve skutečné velikosti i s kosmonautem na palubě (www.planetum.cz).
