Apollo bylo výjimečné, běžný člověk by výcvik nepřežil. Na řadě je Mars, říká Kolář

Jan Gazdík Jan Gazdík
20. 7. 2019 7:09
S ředitelem České kosmické kanceláře Janem Kolářem o dobývání Měsíce, o programu Apollo a o těžkostech, které před 50 lety stály před posádkou nejslavnějšího z jeho letů - Apolla 11, jehož velitel Neil Armstrong vstoupil jako první člověk na Měsíc. A také o výzvách, jež stojí před lidmi při zkoumání vesmíru dnes. Měli by se lidé vrátit na Měsíc nebo je třeba letět ještě dál? Například k Marsu?
Jan Kolář: Astronauti přiznávají, jak silně si při pohledu na Zemi uvědomili křehkost života, zejména když mohou Zemi zastínit pouhým palcem a všude kolem je tma, černo.
Jan Kolář: Astronauti přiznávají, jak silně si při pohledu na Zemi uvědomili křehkost života, zejména když mohou Zemi zastínit pouhým palcem a všude kolem je tma, černo. | Foto: Jakub Plíhal

Aktuálně.cz: V roce startu Apolla 11 k Měsíci v červenci 1969 vám bylo jako čerstvému absolventovi katedry jaderné fyziky ČVUT pětadvacet. Jak jste tehdy vnímal první přistání člověka na Měsíci?

Jan Kolář: V poznávání vesmíru to pro mě byl a stále je naprosto zlomový okamžik. Výjimečnost a historická jedinečnost letu Apolla 11 spočívala právě v tom, že vyvrcholil pobytem člověka na Měsíci. Takhle to podle mě tehdy vnímala většina lidí. Avšak už o letu Apolla 8 v roce 1968 se říkalo, že změnil svět. Jen jsme na tuhle předcházející misi k Měsíci po padesáti letech už pozapomněli.

V čem změnilo svět už Apollo 8?

Šlo o obrovský počin s největším počtem prvenství. Nosná raketa Saturn 5 startovala 24. prosince poprvé s lidskou posádkou. Totálně nová byla i samotná kosmická loď.

Lidé se také poprvé odpoutali z přitažlivosti Země tím, že vstoupili do gravitačního pole jiného nebeského tělesa. Nikdo jiný tam před nimi nebyl. Proto bylo k přežití astronautů použito množství revolučních technických novinek, které musely stoprocentně fungovat, jinak neměli šanci k návratu.

Když ale mluvíme o revolučních technických novinkách: váš chytrý mobil je dnes výkonnější než počítače na palubách zmíněných kosmických lodí.

Mnohonásobně! Tím obdivuhodnější jsou výpravy programu Apollo k Měsíci. Například let Apolla 13 se natolik odchyloval od předpokládaného plánu, že to ohrožovalo život tří astronautů. Za pochodu se v řídicím středisku i na palubě lodi řešily naprosto nové postupy a manévry.

Tedy neplatilo, že se v případě problému stačí podívat do manuálu, jak ho vyřešit…

Přesně tak. Velmi improvizoval i velitel Apolla 11 Neil Armstrong, když před padesáti lety přistával s lunárním modulem na Měsíci. Automat je totiž naváděl do nebezpečného terénu, kde se mohli převrátit a zahynout. Musel tedy převzít řízení a přistávat na jiném neplánovaném místě takříkajíc ručně. Přitom se mu zásoba paliva nebezpečně snižovala. Bylo to jen na Armstrongovi. Ze Země mu mohli nanejvýše radit.

Jak obtížná byla tehdy příprava astronautů?

Američtí astronauté, ale i ruští kosmonauté procházeli až neskutečně tvrdou řeholí. Natolik extrémní, že běžný člověk by ji nepřežil. Například Rusům se to ale několikrát vyplatilo, protože přistáli na Zemi v mimořádně nehostinných podmínkách a bojovali doslova o život. Když je třeba hledali v zimní tajze dva dny. Anebo když přistáli na zamrzlé řece a led se pod nimi prolomil.

Velitel Apolla 11 Neil Armstrong byl exemplárním příkladem člověka, který měl všechny potřebné vlastnosti ke zvládnutí životu nebezpečných situací. Jako zkušební pilot NASA testoval experimentální letouny. Několikrát přežil situace, při nichž by jiný zahynul.

Létající trenažér pro přistání na Měsíci Armstrongovi vypověděl na základně Edwards ve sto metrech nad zemí službu, takže se musel katapultovat. Rozhodoval se tehdy v desetinách sekund, jinak by zahynul.

Padesát let stará mise Apolla 11 k Měsíci byla velkým milníkem. Tehdy v červenci 1969 šlo ale především o "propagandistické soutěžení" dvou znepřátelených velmocí: Spojených států a Sovětského svazu.

To je pravda. Propagandistické soutěžení se ale mezi kapitalistickým a komunistickým táborem odehrávalo téměř ve všem: ve vědě, průmyslu, zemědělství a samozřejmě i ve vojenství.

Jaký tedy měla mise Apolla 11 vědecký význam?

Největším přínosem jsou dovezené měsíční horniny. A to se týká i dalších výprav Apolla k Měsíci. Těch bezmála 400 kilo hornin (přesně 380 kg - pozn. red.), které jsou na Zemi k dispozici, slouží dodnes k vědeckému výzkumu. Tři čtvrtiny z tohoto množství jsou navíc odložené v trezoru a čekají na objev dokonalejších metod zkoumání, než měli vědci k dispozici před padesáti lety a jimiž disponují dnes.

Posádka Apolla 11 nechala kromě toho na Měsíci i některé vědecké přístroje, jako například pasivní seizmometr či laserový odražeč k měření vzdáleností.

Hlavním přínosem této mise však bylo to, co člověk může udělat, co je schopen dokázat. Jak jsem řekl: poprvé ve své historii se ocitl na jiném nebeském tělese.

Americká NASA hovoří v poslední době o návratu na Měsíc někdy v roce 2024. Proč by se tam měli lidé vůbec vracet?

Určitě ne proto, aby opakovali to, co už udělaly výpravy Apolla. To by nemělo smysl. Naopak smysl budou mít lety k Měsíci jako odrazový můstek k dalšímu pronikání do vesmíru. Tedy k Marsu. Zároveň bychom si ale měli být jisti, zda jsou lety k jiným vesmírným tělesům ekonomicky využitelné. Pouhé lety tam a zpět jsou dnes už k ničemu.

Dnes už by lety, jako byly ty s Apollem, nikdo neobhájil. Smysl naopak má ověřit si s pomocí letu k Měsíci techniku k cestě na Mars: nové lodě, procedury, skafandry včetně využívání místních zdrojů na Měsíci.

Jsou tyto ambice vůbec v možnostech lidí?

Ptáte se, zda víme, jak na to? Víme. Ověřit to lze ovšem jen v praxi. Důležité například bude najít na Měsíci vodu. Z chemických pozorování vyplývá, že tam v nějaké podobě je, jenomže stále nevíme v jaké ani s pomocí jakých metod bychom ji mohli získat. Není to důležité jen pro lidskou existenci, ale i pro výrobu paliva do raket. A pak je tu i další problém…

Jaký?

Za těch padesát let, kdy se na Měsíc nelétalo (poslední let podnikla 7. prosince 1972 z mysu Canaveral na Floridě posádka Apolla 17 ve složení Eugene Cernan, Ronald Evans a Harrison Schmitt - pozn. red.), vyprchal onen původní velmi silný a nadšený náboj, že se člověk vůbec dostal na Měsíc. Hlavně se ale vytratil u politiků. Není to už pro ně priorita. Výzkum kosmu  přesahuje jejich volební období. Kosmonautika zaznamenala v USA i Rusku strmý ústup ze slávy.

Pokud  budou obnoveny lety na Měsíc, šlo by dnes o mezinárodní spolupráci jako v případě stanice ISS, nebo o soutěžení jako v době Apolla?

Už by se nesoutěžilo, nezávodilo. Popřípadě jen mezi USA a Čínou. Dnes na podobný projekt - technicky ani finančně - nemá nikdo kromě USA.

Začátek v podobě testovacích letů by proto byl na Spojených státech. Postupně by se k nim přidávali ti ostatní: Rusové (stále jsou ve výzkumu kosmu silným číslem dva), Britové, Francouzi, Japonci, Kanaďané či Italové.

Významný český propagátor výzkumu kosmu Pavel Toufar mi kdysi řekl, že největším problémem při letu k Marsu je člověk a jeho citlivost na kosmické záření. Vždyť k čemu jsou lidem lety k Marsu, když se z nich vrátí se zhoubnými nádory.

Dlouhodobý pobyt mimo zemskou "ochrannou slupku" je pro člověka velmi nebezpečný. Před zářením našeho Slunce (pokud jde o radiaci) tato slupka nechrání už ani Měsíc. Navíc je tu i mezigalaktické záření, které přichází z vesmírných hlubin.

Velkou překážkou je i soužití při velmi dlouhém letu. Šest lidí poletí k Marsu osm měsíců, tam stráví několik měsíců a dalších osm měsíců poletí zpět. Mluvíme minimálně o dvou letech prožitých v malé skupince lidí. Její rozkol může mít pro úspěšnost mise nedozírné následky.

Pracuje se už na kosmické lodi, která by dopravila lidi na Mars?

Nepracuje. Není k dispozici obdoba Saturnu 5 a kabiny, jako při letu Apolla 11 k Měsíci. Lidé nemají při letu na Mars do čeho sednout. Problémem je i přistání na "rudé planetě" a návrat zpět. Nečeká tam stanice k načerpání pohonných hmot - vše si tam musíte přivézt. Navíc hmotnostní výpočty ukazují, že s takovým nákladem se ani nedá ze Země odletět.

Má vůbec smysl se o let na Mars či jiné planety pokoušet a plýtvat prostředky?

Má smysl na tom pracovat. Podívejte se na Elona Muska (podnikatel, vynálezce, inženýr a filantrop. Založil kosmickou společnost SpaceX - pozn. red.), který od začátku své kariéry říká, že to vše dělá proto, aby lidé mohli letět na Mars. To je jeho krédo. Můžeme si o něm myslet, že je blázen, avšak on na této své vizi pracuje už deset let.

Možná jste viděl vědecko-fantastický film Interstellar, v němž lidé odstartovali ke vzdáleným planetám ne kvůli sobě, ale kvůli potomkům, kvůli přežití lidského rodu. Tohle máte na mysli?

Interstellar je fakt velikánské sci-fi s filozofickým podtextem, jak zachránit lidstvo, které se dostalo do úzkých a nemá šanci přežít na této planetě. Tohle sice není a ještě dlouho nebude aktuální otázka, ale v budoucnu ji nemůžeme vyloučit. Země je fyzicky konečná. Má tedy i konečné zdroje, které lidem umožňují žít.

Lidé mají poznávání zakódováno v genech. Jinak bychom lezli i dodnes po stromech. Dokud bude člověk člověkem, vždy se najdou jednotlivci, kteří budou neustále zvědaví na to, co je za hranicemi naší planety. Pro někoho možná šílenci, kteří budou kvůli poznání riskovat, lézt na horské štíty, třebaže tam mohou zmrznout.

Takový byl přece i Kryštof Kolumbus, Vikingové a všichni mořeplavci. Tak je to i s poznáváním kosmu. Navíc budou existovat stále dokonalejší sondy s možností získávat až netušené informace o ostatních vzdálených planetách. 

Pro člověka by tedy mohl být Měsíc a pak i Mars časem přece jen dosažitelný?

Lidé se prostě chtějí dozvědět, co tam je. Zda se tam dá, stejně jako na Zemi, žít. Jak jsme vůbec vznikli. Hledání života a vědomí, že přece nemůžeme být ve vesmíru sami, je ohromně silný a velmi znepokojující impulz k jeho zkoumání.

Kosmonautika navíc může kromě toho nabídnout lidem řešení katastrofických krizových situací: abychom nezničili sami sebe nebo jak uchránit Zemi před srážkou s asteroidem. Největším nepřítelem člověka je on sám.

Jak je na tom s výzkumem kosmu Česko?

Jsme plnohodnotným členem Evropské kosmické agentury (ESA). Nabízejí se nám tím obrovské možnosti a je jen na nás, jak je využijeme.

Určitě bychom mohli do společného rozpočtu dávat větší částky, které by odpovídaly tomu, co už jsme ve výzkumu kosmu dokázali v minulosti a co jsme stále schopni dokázat. Potom bychom se mohli více zapojit do důležitých projektů při vývoji nových léků, materiálů či unikátních spojových a navigačních technologií - třeba na stanici ISS.

Naše někdejší účast v unikátním projektu Magion či let Vladimíra Remka do kosmu byly podle mě vyjádřením respektu Sovětů k úrovni našeho vesmírného výzkumu. Jenomže mám-li být upřimný, tak bych dnes jen těžko ve vládě či parlamentu hledal politika, jehož by kosmonautika zajímala.

VIDEO: Komety jsou konzervy, odhalí vznik sluneční soustavy, vysvětluje Pavel Toufar

Díky kometám můžeme zjistit, jak vznikla sluneční soustava, jsou jako konzerva, kterou potřebujeme otevřít, popisuje publicista Pavel Toufar, proč je přistání robota Philae na kometě důležité. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 5 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 5 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 5 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy