Varšava/Brusel - Přibližně 220 lidí do konce příštího roku bude muset přijmout nová agentura, která bude koordinovat práci budoucí společné Evropské pobřežní a pohraniční stráže. Uvedl to Fabrice Leggeri, šéf nynějšího Frontexu, na jehož základě nová agentura vznikne. Frontex sídlící ve Varšavě v současnosti zaměstnává asi 350 lidí.
Plán na vznik nové Evropské pobřežní a pohraniční stráže předložila Evropská komise loni v prosinci. V zásadě už s ním vyslovily souhlas členské země EU i Evropský parlament, závěrečné potvrzení a tedy platnost příslušných pravidel předpokládá Leggeri v září či říjnu. EU si představuje, že by nová agentura začala existovat do konce roku. Základem pro ni bude právě Frontex, jehož pravomoci se výrazně rozšíří.
Cílem je mít dohromady 600 osob do konce příštího roku, uvedl Leggeri. Tito lidé ovšem nebudou samotnou nově vznikající společnou unijní pohraniční stráží, ale budou zaměstnanci agentury, která bude například provádět hodnocení slabin v ochraně vnější unijní hranice jednotlivými členskými zeměmi, koordinovat společnou práci pohraničníků a poskytovat jim případně potřebnou techniku a pomáhat členským zemím s organizací návratů těch migrantů, kteří v EU nemají právo na azyl.
"Není to jen zvýšení počtů, ale také kvalitativní posun. Vyžaduje to společné standardy a požadavky, pokud jde například o výcvik a schopnosti," poznamenal Leggeri. Bude tak podle něj potřeba jasně definovat, co přesně budou muset umět a znát ti, kdo se budou do práce Evropské pobřežní a pohraniční stráže zapojovat.
Styčný důstojník a tým rychlého nasazení
V každé zemi, která leží na vnějších hranicích EU, bude dle nové podoby Frontexu působit styčný důstojník. V pravomoci nové agentury rovněž bude deportace nelegálních migrantů na žádost vlád.
Součástí Evropské pohraniční stráže bude tým rychlého nasazení čítající asi 1500 lidí, tito pracovníci mohou být velením okamžitě vysláni na hranice, které se kvůli migraci dostanou pod tlak. Česko do nové jednotky přispěje dvaceti odborníky.
Bleskové přijetí
Evropské instituce schválily zřízení společné pohraniční stráže ve velmi krátkém čase. Rada a Parlament stvrdily návrh komise, který bývá označován jako jedna z nejvýraznějších odpovědí EU na migrační krizi, za šest měsíců.
Podle původního záměru Evropské komise by stráž mohla v postižené zemi zasáhnout i bez souhlasu dotčené země. Členské státy se ale nakonec dohodly, že jde o přenesení suverenity národních států na evropskou úroveň, a takzvanou intervenční klauzuli vypustily.
Pokud ovšem některý členský stát s agenturou odmítne spolupracovat do té míry, že to bude ohrožovat fungování schengenského prostoru, budou moci ostatní členské země rozhodnout o spuštění dočasných pohraničních kontrol.
"Není to kouzelný proutek, který vyřeší migrační krizi, jíž Evropská unie nyní čelí, nebo obnoví důvěru v Schengenu. Je to ale velmi důležitý první krok," komentoval dřív schválení návrhu europarlamentem poslanec Artis Pabriks, který za svou instituci vedl vyjednávání.
S plánem přišla Evropská komise loni v prosinci. Summit EU ve stejný měsíc pak rozhodl, že návrh musí být státy Unie odsouhlasen ještě v první polovině letošního roku, kdy EU předsedalo Nizozemsko. Na rychlý vznik stráže a důslednější ochranu vnější hranice tlačily středoevropské země Visegrádské skupiny včetně České republiky nebo Slovenska.
Evropská pohraniční stráž je jedna z odpovědí na příliv migrantů ze zemí Blízkého východu a Afriky. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přijetí návrhu uvítal s tím, že je ukázkou rozhodného a rychlého postupu Evropy při řešení společných výzev.
