Brusel - Evropská unie v téměř rekordně krátké době – za šest měsíců – schválila vznik Evropské pohraniční stráže.
Dohodu mezi členskými státy ve středu v hlasování podpořil i Evropský parlament. Stráž by tak mohla začít fungovat už od podzimu.
Zřízení stráže, která vznikne posílením kompetencí současného Frontexu, je zatím jednou z nejvýraznějších evropských odpovědí na migrační krizi.
Návrh komise neprošel
Nová Evropská pohraniční stráž nebude moci zasáhnout ve státě bez jeho souhlasu, i když ten v ochraně hranic selhává. Evropská komise původně navrhovala opak.
Takzvanou intervenční klauzuli navrhla po zkušenostech s Řeckem z loňského roku. Atény nezvládaly ochránit své hranice před připlouváním tisíců migrantů denně, přesto odmítaly pomoc ostatních států v rámci evropské agentury pro ochranu vnějších hranic Frontex.
Intervenční klauzule z originálního návrhu vypadla poté, co se státy shodly, že jde o narušení suverenity národních států.
Řecko se nebude opakovat
Scénář z loňska, kdy proti Řecku de facto nebylo možné zasáhnout, by se už ale opakovat neměl.
Pokud totiž stát nebude spolupracovat a nepožádá o pomoc, budou moci členské státy velmi brzy zavést kontroly na svých hranicích s daným státem.
Řešení tedy bude obdobné jako v už zmiňovaném Řecku: s podporou evropských států se na řecko-makedonské hranici postavil plot, což mělo za následek, že se uprchlíci začali hromadit na řeckém území.
Právě posílení ochrany vnějších hranic velmi prosazovaly země střední a východní Evropy v čele s visegrádskou čtyřkou, tedy Českem, Polskem, Maďarskem a Slovenskem.
"Není to kouzelný proutek, který vyřeší migrační krizi, jíž Evropská unie nyní čelí, nebo obnoví důvěru v schengenský prostor. Je to ale velmi důležitý první krok," řekl europoslanec Artis Pabriks, který vedl vyjednávání o vzniku společné pohraniční stráže za Evropský parlament.
Více pravomocí i personálu
Evropská pohraniční stráž bude mít více personálu, peněz i pravomocí než její předchůdce Frontex.
S ročním rozpočtem 300 milionů eur, tedy asi 8,1 miliardy korun, bude mít nová agentura dvakrát více financí.
Pokud se navíc ukáže, že bude potřebovat ještě víc, je možné rozpočet agentury do roku 2020 navýšit. Stráž bude mít styčného důstojníka v každé členské zemi s vnější hranicí Unie. Nová agentura bude moci také na žádost vlád deportovat nelegální migranty.
Tým rychlého nasazení
Součástí Evropské pohraniční stráže bude i tým rychlého nasazení se zhruba 1500 lidmi ze všech států EU. Tito lidé budou moci okamžitě nastoupit, pokud se evropské hranice na některém místě dostanou pod tlak.
Na této "záloze" se bude podílet i Česko, konkrétně 20 lidmi. Nejvíce personálu dodají velké země jako Německo, Francie či Itálie.
Záloha musí být schopná se zmobilizovat v řádech dní. Státy tak chtějí předejít situaci z loňského podzimu, kdy agentura Frontex požádala o 1400 lidí a státy jí byly schopny nabídnout pouze necelých 500.
Podle bruselského think-tanku European Council on Foreign Relations je však pohraniční stráž pouze "nová svým jménem". "Přestože se rozšířil její mandát a pravomoci, má agentura pouze limitované prostředky a mnoho oblastí její působnosti je nejistých," píše analytička Angeliki Dimitriadiová.
Například větší počet lidí zodpovědných za námořní dohled a ochranu hranic bez jasných kompetencí podle ní jen ještě více znesnadňuje správu vnějších hranic.
