Schváleno. Evropa bude mít společnou pohraniční stráž, reaguje na migrační krizi

Silvie Housková
6. 7. 2016 14:58
Jde o zatím nejvýraznější evropskou odpověď na příliv uprchlíků do Evropské unie. Stráž by měla nahradit současný Frontex. Bude mít více peněz, personálu i pravomocí. Podle kritiků jsou ale funkce nové agentury v mnohém nejasné. A nepřinese zásadní změnu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel - Evropská unie v téměř rekordně krátké době – za šest měsíců – schválila vznik Evropské pohraniční stráže.

Dohodu mezi členskými státy ve středu v hlasování podpořil i Evropský parlament. Stráž by tak mohla začít fungovat už od podzimu.

Zřízení stráže, která vznikne posílením kompetencí současného Frontexu, je zatím jednou z nejvýraznějších evropských odpovědí na migrační krizi.

Návrh komise neprošel

Nová Evropská pohraniční stráž nebude moci zasáhnout ve státě bez jeho souhlasu, i když ten v ochraně hranic selhává. Evropská komise původně navrhovala opak.

Takzvanou intervenční klauzuli navrhla po zkušenostech s Řeckem z loňského roku. Atény nezvládaly ochránit své hranice před připlouváním tisíců migrantů denně, přesto odmítaly pomoc ostatních států v rámci evropské agentury pro ochranu vnějších hranic Frontex.

Intervenční klauzule z originálního návrhu vypadla poté, co se státy shodly, že jde o narušení suverenity národních států.

Řecko se nebude opakovat

Scénář z loňska, kdy proti Řecku de facto nebylo možné zasáhnout, by se už ale opakovat neměl.

Pokud totiž stát nebude spolupracovat a nepožádá o pomoc, budou moci členské státy velmi brzy zavést kontroly na svých hranicích s daným státem.

Řešení tedy bude obdobné jako v už zmiňovaném Řecku: s podporou evropských států se na řecko-makedonské hranici postavil plot, což mělo za následek, že se uprchlíci začali hromadit na řeckém území.

Právě posílení ochrany vnějších hranic velmi prosazovaly země střední a východní Evropy v čele s visegrádskou čtyřkou, tedy Českem, Polskem, Maďarskem a Slovenskem.

"Není to kouzelný proutek, který vyřeší migrační krizi, jíž Evropská unie nyní čelí, nebo obnoví důvěru v schengenský prostor. Je to ale velmi důležitý první krok," řekl europoslanec Artis Pabriks, který vedl vyjednávání o vzniku společné pohraniční stráže za Evropský parlament.

Více pravomocí i personálu

Evropská pohraniční stráž bude mít více personálu, peněz i pravomocí než její předchůdce Frontex.

S ročním rozpočtem 300 milionů eur, tedy asi 8,1 miliardy korun, bude mít nová agentura dvakrát více financí.

Pokud se navíc ukáže, že bude potřebovat ještě víc, je možné rozpočet agentury do roku 2020 navýšit. Stráž bude mít styčného důstojníka v každé členské zemi s vnější hranicí Unie. Nová agentura bude moci také na žádost vlád deportovat nelegální migranty.

Tým rychlého nasazení

Součástí Evropské pohraniční stráže bude i tým rychlého nasazení se zhruba 1500 lidmi ze všech států EU. Tito lidé budou moci okamžitě nastoupit, pokud se evropské hranice na některém místě dostanou pod tlak.

Na této "záloze" se bude podílet i Česko, konkrétně 20 lidmi. Nejvíce personálu dodají velké země jako Německo, Francie či Itálie.

Záloha musí být schopná se zmobilizovat v řádech dní. Státy tak chtějí předejít situaci z loňského podzimu, kdy agentura Frontex požádala o 1400 lidí a státy jí byly schopny nabídnout pouze necelých 500.

Podle bruselského think-tanku European Council on Foreign Relations je však pohraniční stráž pouze "nová svým jménem". "Přestože se rozšířil její mandát a pravomoci, má agentura pouze limitované prostředky a mnoho oblastí její působnosti je nejistých," píše analytička Angeliki Dimitriadiová.

Například větší počet lidí zodpovědných za námořní dohled a ochranu hranic bez jasných kompetencí podle ní jen ještě více znesnadňuje správu vnějších hranic.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Prezident Čadu Idriss Déby zemřel na frontové linii. Zemi povede jeho syn

Zemřel prezident Čadu Idriss Déby, který byl 11. dubna zvolen na další prezidentský mandát. Oznámila to armáda. Její mluvčí citovaný agenturou AFP oznámil, že prezident zemřel na následky zranění, jež utrpěl o víkendu na severu země, kde armáda bojuje s povstalci.

Právě dnes na základě předběžných výsledků vyhlásili Débyho vítězem prezidentských voleb. Osmašedesátiletý politik tak získal už šestý mandát. Armáda uvedla, že nejvyšší funkci dočasně přebírá Débyho syn Mahamat Kaká.

Členové jeho kampaně v pondělí oznámili, že se prezident vydal na frontu, aby se připojil k armádním oddílům, jež bojují proti teroristům. Armáda v pondělí oznámila, že s Frontou pro změnu a svornost v Čadu (FACT) bojuje od 11. dubna a že v bitvách přišlo o život 300 rebelů a pět vojáků.

Povstalci, kteří působí v libyjském pohraničí, ve volební den napadli pohraniční post a začali postupovat jižně do Čadu.

Déby se dostal k moci v roce 1990 a patřil k nejdéle vládnoucím prezidentům na kontinentě.

"S velkou bolestí Čaďanům oznamujeme, že dnes, v úterý 20. dubna 2021 zemřel prezident Déby," sdělil armádní mluvčí Azem Bermandoa Agouna.

před 1 hodinou

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta. Zákon podepsal Zeman

Za prodej potravin dvojí kvality v tuzemských obchodech bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zákaz prodeje se týká výrobků zaměnitelných za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

"Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to již dříve ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Na dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Podepsaná novela vzbudila během svého projednávání v Parlamentu pozornost hlavně kvůli snaze části poslanců prosadit do ní povinné kvóty na prodej vybraných tuzemských potravin v obchodech. Zastánci argumentovali například zvýšením potravinové soběstačnosti. Odpůrci naproti tomu varovali před možným zdražením a nedostatkem. Kvůli návrhu hrozila Evropská komise Česku žalobou. Sněmovna nejprve kvóty na návrh poslanců SPD do novely vložila, ale pak je na návrh Senátu opět vyřadila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy