Už žádné Frankovo náměstí. Španělská vláda chce odstranit symboly krvavé diktatury

Simone Radačičová Simone Radačičová
10. 2. 2019 14:42
Ještě před pár lety neslo náměstí v malém španělském městečku Cantalejo, ležícím na sever od Madridu, jméno někdejšího diktátora Franciska Franka. I další ulice Cantaleja odkazovaly na temnou minulost - třeba “ulice Španělské Falangy”, která se jmenovala po fašistické politické straně. To už ale neplatí. V roce 2016 jej tamní radnice nechala přejmenovat.
Údolí padlých
Údolí padlých | Foto: wikipedie

Podobně postupují i další obce a města po celém Španělsku. Řídí se tak zákonem o historické paměti, který prosadil v roce 2007 tehdejší socialistický premiér José Luis Rodríguez Zapatero. Zákon požaduje odstranění všech symbolů Frankova režimu, ať už jde o pojmenování ulic a náměstí, nebo o generálovy sochy.

Přestože od přijetí tohoto zákona uplynulo 12 let, ve Španělsku je stále mnoho míst, která zákon nesplňují. Španělský statistický úřad INE tento týden informoval, že v zemi je 1171 ulic nebo náměstí, které nesou pojmenování po Frankovi nebo mají jinou spojitost s jeho diktaturou. Franco byl premiérem v letech 1939 až 1973.

Španělské ministerstvo spravedlnosti proto nařídilo 656 radnicím, aby symboly odstranily. Vůbec nejvíc jich je v regionech Kastilie a León nebo Kastilie - La Mancha.

Současný socialistický premiér Pedro Sánchez, který se dostal k moci loni v červnu, se k bolestivé minulosti Španělska vrací i další změnou. Už měsíce připravuje velký symbolický krok - plánuje, že z pomníku obětí občanské války v Údolí padlých severozápadně od Madridu nechá odstranit Frankovy ostatky.

"Rány byly otevřeny dlouhá léta. Příliš dlouho. Nastal čas, abychom je uzavřeli," prohlásil premiér. Údolí padlých, kterému dominuje obrovský kříž, je pro mnohé Španěly jedním z hlavních symbolů jak krvavé občanské války z let 1936 až 1939, tak Frankovy diktatury.

Stavba masivního mauzolea trvala asi 20 let, podílely se na ní tisíce politických vězňů. Je tam pohřbeno přes 33 tisíc lidí, mezi nimi Frankovi stoupenci i jeho odpůrci. Jejich identita ale není známa.

Sánchez chce z místa udělat opravdové místo národního smíření. Proti přestěhování ostatků jsou ale Frankovi potomci. Ti tvrdí, že využijí všechny právní možnosti, aby tomu zabránili.

Plán španělského premiéra rozdělil i politickou scénu. Například opoziční lidovci ho viní, že opět otevírá staré rány.

V průzkumech veřejného mínění nicméně mírně roste podpora pro přestěhování ostatků. Loni v červnu bylo pro 46,3 procenta dotázaných, letos v lednu 48,9 procenta. Naopak proti bylo v červnu 34,7 procenta lidí, v lednu zase 30,6 procenta, ukazuje průzkum pro digitální deník El Español.

Zatím není jasné, kdy přesně by mělo k přesunutí ostatků dojít. Původně se mluvilo o podzimu, plány se ale pozdržely.

 

Právě se děje

Další zprávy