Paříž - Francie nechce zůstat pozadu za Německem a Británií a rozhodla se postavit u pobřeží Bretaně a Normandie čtyři obří větrné parky.
Jejich instalovaný výkon bude činit v roce 2016 tři gigawatty, v následujících čtyřech letech se má tato kapacita zdvojnásobit. Vláda již oslovila tři francouzská a jedno španělské konsorcium s tím, že investice bude v příštích pěti letech činit deset a do roku 2020 dvacet miliard eur.
Instalovaným výkonem šesti gigawattů se u větrníků postavených v moři může již dnes pochlubit Británie, která je co do využití energie větru evropským lídrem. Vláda konzervativního premiéra Davida Camerona převzala předchozí závazek labouristického kabinetu Gordona Browna, který se rozhodl připojit se k celoevropskému trendu a krýt do roku 2020 pětinu britské spotřeby z obnovitelných zdrojů.
Stejným směrem se teď vydala Francie, která nyní kryje sedmdesát pět procent spotřeby pomocí atomových elektráren. Nedávná zpráva expertní komise totiž dospěla k závěru, že do modernizace jaderných bloků by země musela investovat v příštích letech padesát miliard eur, přičemž některé elektrárny by nebyly vůbec rentabilní.
Prezidentský kandidát francouzských socialistů Francois Hollande dokonce oznámil, že pokud letos porazí ve volbách stávajícího držitele úřadu Nicolase Sarkozyho, odstaví do roku 2025 čtyřiadvacet z 58 jaderných reaktorů v zemi.
Česko zaostává
Výstavba větrníků v Česku oproti tomu silně zaostává. ČR ovšem nemá pro jejich provoz tak příhodné podmínky jako přímořské státy. Podle národního akčního plánu by přitom země měla do roku 2013 vyrábět třináct procent celkového objemu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
"V Česku vyrábíme z větru desetkrát méně energie, než je průměr Evropské unie," citovala ČTK předsedu České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michala Janečka.
V současnosti činí celkový instalovaný výkon větrných elektráren v České republice přibližně 220 megawattů.
Své větrníky mohlo minulý týden plně využít Německo, a to v souvislosti s orkánem Andrea, který se přehnal přes severozápad území Spolkové republiky a zasáhl také Česko.
Obnovitelné zdroje se loni v Německu podílely na výrobě elektřiny jednou pětinou, a poprvé tak předstihly atomové elektrárny, které země postupně odpojuje ze sítě.
Jen v prosinci dodaly větrné elektrárny 8,5 miliardy kilowatthodin proudu. Byla to nejvyšší měsíční hodnota od okamžiku, kdy země začala větrníky s úderem nového tisíciletí v masivním měřítku budovat.
Výstavba větrníků se na druhé straně začíná v Německu (ale kupříkladu také v Nizozemsku) prodražovat a v příštích letech povede k nárůstu cen elektřiny. Jen Spolková republika bude totiž muset postavit na tři a půl tisíce kilometrů nových rozvodných sítí.
Evropská komise odhaduje, že do roku 2020 může cena elektřiny narůst díky postupnému přechodu na obnovitelné zdroje až o pětinu. Ještě vyšší investice, jak ukazuje příklad Francie, by si ovšem vyžádala právě modernizace atomových elektráren a výstavba nových bloků.
Do výstavby nových dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín bude muset státní elektrárenská společnost ČEZ investovat podle odhadů 150-200 miliard korun.
