Paříž - Tahanice, které v roce 2008 provázely volbu předsedy Socialistické strany, komentovali tehdejší představitelé pravicového Svazu za lidové hnutí (UMP) s patřičným sarkasmem. Před tím, co ale sami předvedli v souvislosti s volbou nového šéfa UMP, zbledne i čtyři roky stará selanka socialistů.
Novým šéfem UMP je nakonec Jean-Francois Copé. I když to dlouho vypadalo, že ve stranické volbě uspěl jeho rival - Francois Fillon.
Copé vyhrál s těsným náskokem pouhých 98 hlasů - dostal 50,03 procenta hlasů, Fillon 49,97 procenta.
Vyhlášení vítěze ale předcházela fraška: V neděli o půl osmé večer nejdříve nejbližší spolupracovníci bývalého premiéra Francoise Fillona oznámili, že novým předsedou strany je kandidát jejich křídla, neboť volby vyhrál o tisícovku hlasů.
Krátce nato sdělili stoupenci současného generálního tajemníka UMP Jeana-Francoise Copého, že vítězem je naopak stávající vůdce hlavní formace na francouzské pravici, jenž Fillona porazil o pět set hlasů.
Zároveň obvinili Fillonův tábor, že na jihu země manipuloval s odevzdanými hlasy.
Expremiérův volební štáb ale nelenil a předhodil copéovcům, že hlasovací lístky sami zfalšovali v departementu Bouches-du-Rhone, stejně jako v okolí hlavního města. Aby uklidnil vášně, vystoupil o půl dvanácté před televizními kamerami sám Fillon, který se prohlásil za konečného vítěze hlasování.
"Členové UMP mi dali většinu a následovali mé výzvy k odporu," citoval bývalého předsedu vlády deník Le Monde. "Nezřeknu se ničeho, protože nejde o nic menšího než o to, obnovit schopnosti pravice a politického středu rekonstruovat zemi."
Ona většina podle Fillona obnášela "224 hlasů", odpor pak mají Francouzi projevit vůči politice nového socialistického prezidenta Francoise Hollanda, který zemi dle mínění UMP vede nesprávným směrem.
Předsedovi volební komise strany Patrici Gélardovi proto v pondělí nezbylo nic jiného než prozatím oznámit, že boj o křeslo předsedy strany "díky mimořádně těsnému výsledku prozatím nemá žádného vítěze". Rozhodlo se až pozdě večer.
Nový začátek
Hlasování mělo být pro francouzskou pravici novým začátkem. Tomu odpovídalo i 280 tisíc stoupenců strany, kteří čekali v dlouhých frontách několik hodin na to, až se dostanou k volebním urnám.
Osmapadesátiletý Fillon se rád stylizuje do role "muže jednoty a svornosti", jenž spojí vše napravo od středu a který po vyhraných prezidentských volbách v roce 2017 vývoj v zemi znovu zvrátí "správným směrem".
Šestačtyřicetiletý Copé sází naopak na "pravou, autentickou pravici" a v předvolebním boji se nezřídka pouštěl do imigrantů a islamistů, čímž se dostal velmi blízko rétorice krajně pravicové Národní fronty (FN).
Její vůdkyně Marine Le Penová se netají nadějemi, že je to právě ona, kdo "jednotnou" francouzskou pravici povede pod praporem FN do voleb v roce 2015.
Nezvykle smířlivě zareagovali na tahanice v lůně UMP vládní socialisté, kteří otevřeně vyhlásili, že je zmatek na francouzské pravici nijak netěší, zejména proto, že by z něj mohla těžit právě Národní fronta.
"Francie potřebuje (parlamentní) většinu i vládu, která vládne," prohlásil v rozhovoru pro Le Monde mluvčí Socialistické strany David Assouline. "Stejně tak ale potřebuje opozici, jež předkládá konstruktivní protinávrhy. Není dobrou zprávou vidět, jak je pravice v situaci, kdy se díky malé věrohodnosti marginalizuje."
