Proti někdejším treblinským esesákům pak Richard Glazar svědčil celkem čtyřikrát: v letech 1961, 1964, 1967 a 1970. Němečtí soudci hodnotili jeho výpovědi velmi kladně. Oceňovali jeho skvělou paměť (Glazar nepotřeboval žádné písemné poznámky, nacistické dozorce poznával i po letech) a schopnost nejen vypovídat, ale také přiznat, když něco nevěděl.  Když Československo v srpnu 1968 okupovala sovětská vojska, odešel do exilu a žil pak ve Švýcarsku. Do Čech se vrátil po roce 1989. V roce 1992 se mu konečně podařilo vydat své memoáry - nejdříve v němčině, o dva roky později česky, až v roce 2011 vyšly v Polsku. Zemřel v Praze 20. prosince 1997 - vzal si život dva týdny po smrti své ženy, kterou velmi miloval.