Pancířnatci byli rybovití obratlovci, kteří dorůstali asi devíti metrů. Byli vůbec prvními rybami s čelistmi a zuby a Zemi vládli více než 60 milionů let. Žili asi 100 milionů let před dinosaury, přesto tyto nově objevené orgány dokazují, že byli důležitým evolučním článkem pro většinu obratlovců včetně člověka, píší autoři studie na serveru The Conversation.

"Nikdy jsme nevěděli nic o měkkých orgánech tak starých zvířat. Až dosud," uvedla pro britskou stanici BBC hlavní badatelka Kate Trinajsticová z Curtis University v australském Perthu.

Nová fosilie dokazuje, že se orgány v těle uspořádaly a našly si své místo mnohem dříve, než se předpokládalo, dodává vědkyně.

"Všichni jsme se mačkali kolem počítače a poznali jsme, že máme srdce. V podstatě jsme tomu nemohli uvěřit! Bylo to strašně vzrušující," popisuje Trinajsticová. Celý vědecký tým si prý v tu chvíli uvědomil, že to je největší objev v jejich životě.

Vědci mají nyní poprvé v historii možnost studovat srdce, které se už v mnoha ohledech podobá tomu našemu. Má dolní komoru i horní síň, ačkoliv to lidské má po dvou komorách a síních.

Srdce je však mnohem komplexnější, než vědci u prehistorických ryb předpokládali. Domnívají se, že díky tomu byl orgán efektivnější a hrál klíčovou roli ve vývoji od pomalu plovoucích ryb po rychlého predátora.

Dalším důležitým zjištěním je i poloha srdce, které se nacházelo více vepředu než u primitivních ryb. Krk ryby gogo byl tak krátký, že její srdce leželo hned za dolní částí čelisti. To vytvořilo dostatek místa pro pozdější vývoj plic.

"Hodně věcí, které tu vidíte, máme dodnes i v našich tělech, třeba zuby a čelisti. Poprvé se tu také objevují přední a zadní ploutve, které se postupně vyvinuly v paže a nohy," vysvětluje Zerina Johansonová, světová expertka na pancířnatce z Národního přírodovědného muzea v Londýně, která se však na výzkumu nepodílela.

Objev doplňuje důležité mezery v chápaní evolučního života na Zemi, dodává další nezávislý odborník Martin Brazeau z londýnské Imperial College. "Je opravdu vzrušující vidět výsledek. Ryby, které já i moji kolegové studujeme, jsou součástí našeho vývoje. Tohle je součástí evoluce lidí, zvířat, která žijí na souši, i ryb v dnešních vodách," vysvětluje.

Související

Vědci objevili nový druh dinosaura. Měl mohutnou hlavu a kratičké končetiny

6 fotografií

Objevy zachovalých kostí bývají poměrně běžné, ale zachovalá měkká tkáň je naprostou výjimkou. Vědci museli postupovat velmi opatrně, aby orgány nijak nepoškodili. Použili na to upravený rentgen, díky kterému u některých ryb viděli dokonce i to, co naposledy sežraly. Mohli si také vytvořit 3D model srdce a dalších orgánů, což je ještě vzácnější. 

Výzkumníci díky tomu mohli odhadnout i přesnou velikost orgánů a zjistili například, že gogo využívala poměrně velká játra jako plováky - podobně, jako to dělá dnešní žralok.

V australském regionu Kimberley u útesů Gogo, podle nichž nese tato ryba své jméno, se vyskytuje jedinečná kombinace minerálů, která uchovává i vnitřní orgány. Srdce je o 250 milionů let starší než poslední nejstarší objevené srdce obratlovce.