Od druhé světové války spoléhaly Finsko i Švédsko na svoji neutralitu a vyhýbaly se vojenským spojenectvím. Ruská agrese je ale přiměla změnit názor a požádat o členství v Severoatlantické alianci. Finsko má s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou společnou hranici a v minulosti se útoku svého souseda muselo bránit. Na Baltu, kde obě země leží, navíc operuje ruská flotila i letectvo.
Květnovou žádost o vstup Finska a Švédska dosud ze 30 členských států podpořilo 28, chybí souhlas Budapešti a Ankary. "Čekáme, až ratifikují naši přihlášku. Je důležité, aby se tak stalo spíše dříve než později," uvedla finská premiérka Sanna Marinová.
Dokud ale země do NATO nevstoupí, nechrání je článek pět, podle kterého přijdou napadenému členovi na pomoc všichni ostatní. Pokud by se navíc Finsko nebo Švédsko v mezidobí ocitly ve válce, vstoupit by mohly teprve, až se konflikt vyřeší. "Opustily neutralitu, udělaly rozhodující krok a požádaly o vstup, ještě ale v alianci nejsou," upozorňuje pro Aktuálně.cz politolog Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů.
Kybernetická hrozba
Vzhledem k situaci na Ukrajině, kde se ruská vojska po počátečních úspěších dostala do defenzivy, není sice přímý konflikt s Moskvou příliš pravděpodobný, důvodů k nervozitě mají ale severské státy dost. Nedaleko od finských hranic probíhalo minulý týden cvičení ruských jaderných sil. Ruská flotila během něj vypálila interkontinentální raketu, která dopadla do Barentsova moře, 250 kilometrů od finské hranice, píše finský server Yle.
Kromě toho čelí Finsko hackerským útokům. Od únorového ruského vpádu na Ukrajinu stoupl počet útoků o 30 procent, uvedl pro média Aapo Cederberg, šéf organizace Cyberwatch Finland, která kybernetické hrozby analyzuje. Za ataky na klíčovou infrastrukturu a bezpečnostní aparát stojí podle něj právě Rusko.
"Atmosféra v mezinárodní politice je nyní mrazivější než za studené války. Brutální útok Ruska na Ukrajinu přivedl Evropu do války," řekl finský prezident Sauli Niinistö v úterý na summitu severských států v Helsinkách, kde lídři o NATO diskutují.
Vstup Finska a Švédska znamená zásadní geopolitický posun. Obě země se budou moci spolehnout na společnou obranu NATO, aliance zase posílí své východní křídlo - Baltské moře se dostane pod její kontrolu. S výjimkou Petrohradu a Kaliningradské oblasti bude obklopené aliančními státy.
Český expert Ditrych upozorňuje, že netrpělivost severských států sousedících s Ruskem je pochopitelná. I proto se podle něj snaží finští a švédští politici ve svých prohlášeních přimět Maďarsko a Turecko k rychlejšímu rozhodnutí.
Kurdská otázka
Právě Turecko dělalo problémy hned od začátku. Prezident Recep Tayyip Erdogan prohlašoval, že Švédsko podporuje teroristické organizace. Poukazoval na to, že poskytuje ochranu lidem spojeným se Stranou kurdských pracujících, která je v Turecku zakázaná. Ve Švédsku žije 100 tisíc Kurdů, ve Finsku asi 15 tisíc.
Nový švédský premiér Ulf Kristersson, vzešlý ze zářijových voleb, se chystá na návštěvu Ankary, kde chce situaci probrat. Podle některých analytiků by nynější pravicová vláda mohla snadněji najít shodu. Ministr zahraničí Tobias Billström prohlásil, že není kurdskou otázkou tolik zatížena jako levicoví předchůdci.
"Cesta do aliance bude hrbolatá, ale nakonec vstup všichni schválí," domnívá se Ditrych, který vysvětluje, že turecký postoj je z velké části oportunistický. Ankara se snaží ze situace vytěžit pro sebe co nejvíc a za souhlas s rozšířením NATO získat něco od Spojených států. "Můžeme jen spekulovat, jestli to budou stíhačky F16 nebo něco jiného," dodává politolog o amerických letadlech, které chtějí Turci koupit.
Na probíhajícím summitu severských zemí oba státy zopakovaly, že do aliance vstoupí současně. Vyvrátily tak dohady, že by se NATO rozšířilo nejprve o Finsko a až po vyřešení sporu s Tureckem i o Švédsko.
Zdrženlivé Maďarsko
S ratifikací otálí i Budapešť. Ta sice minulý týden slíbila, že v polovině prosince rozšíření odsouhlasí parlament, Ditrych ale připomíná, že podobných slibů už dala víc a hlasování vždy odložila. "I Maďarsko se chová oportunisticky. Chce ukázat, že se s ním musí při vyjednávání počítat," říká.
Seveřané věří, že Budapešť slib do Vánoc splní. "Je dobře, že se Finsko může spolehnout na Maďarsko v ratifikaci vstupu do NATO," napsal na Twitter prezident Niinstö po telefonátu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
Přes veškeré komplikace je ale vstup obou zemí rychlý, upozorňuje Ditrych. Finsko a Švédsko začaly o vstupu uvažovat letos na jaře, záměr oznámily v květnu. Naopak Bosna a Hercegovina na ratifikaci čeká už přes dva roky.
"Už dlouho spolupracujeme s jednotkami NATO. Víme, jak operují, oni vědí, jak fungujeme my. Jsme na sebe napojení," vysvětloval v době, kdy země o vstupu rozhodla, Jukka Pesola, tehdejší finský velvyslanec v Česku. Severské státy jsou navíc stabilní demokracie s dostatečným vojenským rozpočtem. Nebylo třeba čekat, až splní podmínky jako jiní uchazeči.
