Řím - Po odchodu premiéra Andrease Papandrea hrozí podobný osud i předsedovi italské vlády Silviu Berlusconimu.
Ten sice už mnohokrát prokázal obdivuhodnou schopnost politicky přežít nejrůznější skandály, soudní procesy a vládní krize, tentokrát to s ním ale vypadá už velmi vážně.
Kvůli nespokojenosti s tempem a hloubkou vládních reforem se proti Berlusconimu postavila skupina poslanců z jeho vlastní strany Lid svobody.
Podle deníku Corriere della Sera se jedná o dvacet až čtyřicet osob. Pokud by většina z nich v Poslanecké sněmovně (dolní komoře italského parlamentu) kabinet nepodpořila, Berlusconi by nedosáhl na minimálně nutných 316 hlasů.
Jednoznačnou řečí hovoří i poslední výzkum veřejného mínění. Podle něj premiérovi věří už jen dvaadvacet procent Italů.
Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny, ale zároveň je po Řecku její nejzadluženější zemí. Dluh se pohybuje kolem 120 procent hrubého domácího produktu.
Evropští partneři ztrácejí víru v to, že Řím situaci zvládá. Na summitu G20 v Cannes Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy Berlusconiho kritizovali za pomalé a nedostatečné reformy.
Země se dokonce dostala pod "dohled" Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ten má v tříměsíčních intervalech zkoumat, v jakém stavu se nachází italský rozpočtový deficit a jak se ho vládě daří snižovat.
Náklady italské vlády na půjčky se dostaly na nejvyšší úroveň od vzniku eurozóny kvůli rostoucím obavám investorů z politické nejistoty v zemi. Výnos italských vládních dluhopisů se splatností deset let se vyšplhal až na 6,67 procenta, tedy nejvýše od roku 1997.
Pětasedmdesátiletý podnikatel, mediální magnát a vlastník fotbalového klubu AC Milán ale nadále rezignovat odmítá. "Udělal jsem si předběžný průzkum a zjistil jsem, že mám stále v parlamentu většinu," prohlásil v neděli.
Trvá na tom, že Itálie není Řeckem, a popřel také spekulace, že by ještě v pondělí nebo v úterý ráno přece jen měl rezignovat.
Tato informace pochází z okruhu novinářů, kteří mají s ministerským předsedou dobré vztahy. Zástupce ředitele listu Libero Franco Bechis oznámil prostřednictvím sociální sítě Twitter, že úterý bude posledním dnem Berlusconiho v úřadě.
Šéfredaktor listu Foglio Giuliano Ferrara s odvoláním na své zdroje napsal, že zbývající čas Berlusconiho ve funkci už se počítá na hodiny.
Pochybnost nad dalším pokračováním současné vlády vyjádřil dokonce i ministr vnitra Roberto Maroni, Berlusconiho dlouholetý spojenec.
Příští volby se v Itálii měly konat v řádném termínu na jaře roku 2013, ale velmi pravděpodobně se tak stane dříve. Pokud Berlusconi padne, jsou tři alternativy. Rychlé volby, přechodná vláda národní jednoty, jako se rýsuje v Řecku, anebo kabinet vedený jiným politikem Berlusconiho strany Lid svobody.
V 630členné Poslanecké sněmovně má Berlusconiho Lid svobody 276 mandátů. Jeho koaliční spojenec Liga severu disponuje 60 křesly a Hnutí za autonomii reprezentuje 8 poslanců.
Opozici tvoří hlavně levicová Demokratická strana (217 mandátů) a křesťanskodemokratická Unie středu (36 hlasů).
Rozhodující může být už úterní zasedání Poslanecké sněmovny, kde se bude hlasovat o doplňkovém rozpočtu a v sázce bude nepřímo i důvěra vláda. "Je to jasné, kabinet už v tuto chvíli většinovou podporu nemá," prohlásil ministr vnitra Roberto Maroni.
