Washington - Extrémní vedra a teploty přesahující 35 stupňů Celsia budou podle vědců stále častější. Neomezí se už jen na pár letních dní.
Do konce roku 2100 se počet horkých dní na některých místech na světě až zněkolikanásobí, uvádí analýza klimatických změn, kterou vydala výzkumná laboratoř Climate Impact Lab.
Na vině je podle ní globální oteplování a horko se nebude týkat jen tropických zemí. Jak je vidět na přiložené animaci, trend ovlivní i Česko.
#Visual by @impact_lab: how extreme #heat could spread across the world. See more https://t.co/LCPR4lFUuU #climate #map pic.twitter.com/m6Y0IzCssj
— Loes van Swol-Noomen (@LoesReblik) June 22, 2017
Například v americkém městě Washington, D.C bylo mezi lety 1985 až 2005 každoročně průměrně sedm dní, kdy rtuť teploměru vyšplhala nad 35 stupňů. Do konce století jich ale v metropoli USA může být průměrně 29.
V teplejších oblastech to bude ještě horší. Například ve španělském Madridu se podle odhadů expertů z osmi horkých dní ročně stane rovnou 43 dní.
Čím blíže rovníku, tím větší rozdíl. V indickém Dilí meteorologové naměří každý rok průměrně 105 extrémně dusných dní. Na konci století by jich ale mohlo být až 200.
Pro subsaharskou Afriku nebo tropické oblasti Jižní Ameriky by takové teploty převažovaly po většinu roku.
"Když s lidmi mluvíte o vysokých teplotách, mají tendence říkat, že je to skvělé, protože to znamená více dní na pláži," uvedl spoluautor studie a profesor na Kalifornské univerzitě Solomon Hsiang listu The New York Times.
"Přitom mnohem horší je, jak extrémní teploty můžou úplně změnit náš život. A to ve věcech, které by nás ani nenapadly," dodává.
Klimatizace i migrace
Například ve Spojených státech se v době veder mnohem více používá klimatizace. Nedávno vyšla studie, podle které by se při pokračujících rostoucích teplotách musely USA vypořádat s tím, že lidé budou jen kvůli horku spotřebovávat o sedm procent více elektřiny.
Zvyšování teplot má taky neblahé důsledky na zemědělství, protože dochází k úbytku vody. Některé studie pak dokonce upozorňují na souvislost mezi globálním oteplováním a válečnými konflikty nebo migračními vlnami.
Udržet zvyšování globální teploty pod dvěma stupni Celsia se zavázalo téměř 200 zemí světa v tzv. pařížské klimatické dohodě. Spojené státy, jeden z největších producentů skleníkových plynů, ale pod vedením Donalda Trumpa od dohody odstoupily.
