Hongkong - Jak moc je současná situace ohledně prasečí chřipky vážná? Hrozí nám smrtící pandemie, nebo jde především o paniku vyvolanou médii?
Pro první možnost může hovořit to, že nemoc hlásí státy z různých regionů světa a že vědci upozorňují, že další z pravidelných pandemií měla přijít už dávno (poslední byla hongkongská chřipka v letech 1968 až 1969).
Pro druhou to, že stále nevíme, jak silný vlastně nový typ viru A/H1N1 je a kolik lidí skutečně zahubil. Většina případů po světě je mírných a v Mexiku, odkud se nákaza rozšířila, bylo dosud expertními laboratorními testy potvrzeno jen osm úmrtí způsobených virem.
V posledních deseti letech se mluvilo o možných pandemiích v celkem třech případech. Kromě prasečí chřipky, to byla také ptačí chřipka kmene A/H5N1 a pak Syndrom akutního respiračního selhání (SARS). Oba viry se poprvé objevily v Asii, odkud i nyní podle expertů hrozí to největší nebezpečí.
Zde jsou názory na současnou prasečí chřipku od některých asijských odborníků, kteří se snažili a snaží bránit v šíření SARS a ptačí chřipky.
Kuan I, mikrobiolog, Hongkongská univerzita:
„Virus je už samozřejmě v některých zemích zabydlen. Tento virus je velmi mírný, ale jde jen o jednu eventualitu. V pandemii roku 1918 (epidemie španělské chřipky, která zabila dle různých odhadů 21 až 100 milionů lidí - pozn. red.) jsme měli první velmi mírnou vlnu, ale v průběhu podzimu ta druhá zabila mnoho lidí. Kterým směrem se virus vydá, tedy nemůžeme vědět.
V tomto okamžiku máme šanci, že to bude velmi mírné, ale nemůžeme vyloučit, že se virus změní ve zhoubný. A i když zůstane mírný, může zabíjet, záleží na osobě, která onemocní.
A kdo říká, že se nesmísí s H5N1? Během pandemie bude míra infekce mnohem vyšší než u sezónní chřipky a šance, že se virus setká a smísí s H5N1 jsou mnohem vyšší. Pokud přijde do Egypta, Indonésie, těchto endemických regionů H5N1, mohl by se proměnit ve velice silný H5N1, který by byl snadno šiřitelný mezi lidmi. Pak bychom měli problém, byla by to tragédie."
Lo Wing Lok, odborník na infekční nemoce, Hongkong:
„První vlna může být potlačena počasím. Až přijde léto, bude chřipková sezóna v Severní Americe u konce, takže bude primární efekt potlačen. Ale až přijde zima, v listopadu a prosinci, mohli bychom být svědky opravdu velké vlny a lidé by mohli začít umírat. Roční období může být faktorem.
(Nyní) to může mít větší dopad na jižní hemisféru, protože tam nastává zima. Nový Zéland a Austrálie tak může mít více ohnisek."
Masato Taširo, člen pohotovostního výboru WHO a Japonského národního institutu infekčních chorob:
„Tento virus je relativně slabý a přibližně stejný jako běžný chřipkový virus, který se šíří z člověka na člověka. Nemyslím si, že se stane zhoubným. Ale domnívám se, že se jedná o nový druh, který je odlišný od běžného H1N1. Lidé, kteří se nakazili (běžným sezónním) H1N1 virem, nejsou imunní proti novému viru, takže bude mít možnost se šířit.
Zdravotní dopady na společnost v důsledku nového virového druhu jsou jasně nižší než mnohem více virulentní ptačí chřipka H5N1. Není důvod uchylovat se ke stejným opatřením. Místo toho, abychom přijímali rigidní definice fází (WHO zvýšila stupeň ohrožení na pátý ze šesti - pozn. red.), měli bychom být flexibilní.
Zdravotní hrozba pocházející od ptačí chřipky a její úmrtnost jsou mnohem vyšší než u nového viru. Velice se obávám toho, že vyplýtváme současné zásoby protivirové medicíny a budeme bezbranní, až budeme muset čelit ptačí chřipce. Největší hrozbou lidstvu je ptačí chřipka H5N1.
Omezení cestování a opatření, která omezují systémy dopravy, mohou mít negativní ekonomický dopad. Pokud jsou rizika podobná jako u běžných virů chřipky, není zde ke striktnímu omezení dopravy důvod. Nejdůležitější je rozvážnost. A virus se už šíří, takže jeho zadržení je nemožné."
Julian Tang, virolog, Národní univerzitní nemocnice, Singapur:
„Kromě Mexika jsou ostatní případy, které hlásí jiné země, obecně mírné. Odpovídá to předchozím pandemickým chřipkovým virům, které se adaptovaly na člověka.
Jak vidíme, bude případů hlášených ze světa přibývat, ty bohužel povedou k dalším úmrtím, ale nemyslím si, že by byla celková úmrtnost odlišná od předchozích chřipkových pandemií (1 až 5 procent nakažených).
Na rozdíl od ptačí chřipky H5N1 (úmrtnost 61 procent - pozn. red), je mnohem nižší úmrtnost, kterou pozorujeme u tohoto prasečího viru, podobnější chování předchozích lidských pandemických druhů.
Řekl bych, že je svět díky zkušenosti se SARS a ptačí chřipkou docela dobře připraven - ačkoliv se to bude lišit kvůli zdrojům země od země.
Virus dosud neprokázal žádnou neobvyklou virulenci. Čekáme však stále na potvrzení skutečných případů úmrtí v Mexiku."
