Melzerovo prohlášení vychází z nedávné návštěvy zakladatele WikiLeaks ve věznici na okraji Londýna, kde si Australan odpykává trest za porušení podmínek kauce poté, co byl v dubnu vyveden z ekvádorské ambasády v britské metropoli. Švýcarského experta OSN na začátku května do věznice Belmarsh doprovodili dva lékaři specializující se na potenciální oběti mučení, kteří s Assangem mluvili a provedli "důkladný zdravotní posudek".
"Kromě fyzických neduhů vykazoval pan Assange všechny symptomy dlouhodobého vystavení psychologickému mučení, včetně extrémního stresu, chronické úzkosti a intenzivního psychologického traumatu," citovala agentura Reuters Melzerovo prohlášení.
Assange byl podle něj roky záměrně vystavován zacházení a trestům, které jsou "kruté, nehumánní a ponižující" a postupně se zhoršovaly. "Mojí nejvážnější obavou je to, že by pan Assange byl ve Spojených státech vystaven reálnému riziku vážného porušování lidských práv, včetně svobody projevu, práva na spravedlivý soud a zákazu mučení a dalších krutých, nehumánních či ponižujících forem zacházení nebo trestů," dodává Melzer.
Řízení o americké žádosti na vydání Assange z Británie začalo na počátku května a zřejmě potrvá řadu měsíců. Zakladatel WikiLeaks ve čtvrtek vynechal plánované jednání westminsterského soudu, kterého se měl účastnit prostřednictvím videohovoru. Jeho právnička Gareth Peirceová Reuters řekla, že mu v komunikaci se soudem zabránil špatný zdravotní stav. WikiLeaks v prohlášení uvedl, že Assange byl ve vězení přesunut na lůžkové oddělení.
Spojené státy jej viní z nezákonného vniknutí do vládních počítačů a ohrožení národní bezpečnosti nezákonným zveřejněním tajných dokumentů. Pokud by byl v USA uznán vinným ve všech aktuálních 18 bodech obžaloby, mohl by dostat trest přes 100 let vězení. O Assangeovo vydání ke stíhání ale usiluje i Švédsko, kde 47letého Australana dvě ženy nařkly ze sexuálních útoků.
V britském vězení je Assange kvůli porušení podmínek kauce, na niž byl v roce 2012 propuštěn během řízení o švédské žádosti o extradici. Zakladatel WikiLeaks se tehdy uchýlil na londýnskou ambasádu Ekvádoru, vláda jihoamerické země mu však v dubnu odebrala azyl a otevřela tak cestu k jeho stíhání.
"Za 20 let práce s oběťmi války, násilí a politické persekuce jsem nikdy neviděl, aby se skupina demokratických zemí takto spolčila ve snaze izolovat, démonizovat a týrat jistého jednotlivce po takto dlouhou dobu a s takovým přehlížením lidské důstojnosti a vlády práva," míní expert OSN Melzer.
