USA rozšířily obvinění vůči zakladateli WikiLeaks Assangeovi, viní ho i ze spiknutí

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 5. 2019 0:03
Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo australského zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange z dalších téměř dvou desítek trestných činů. Assange podle obvinění ohrozil národní bezpečnost USA nezákonným zveřejněním tajných dokumentů, včetně jmen tajných zdrojů. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AP. Nová obvinění jsou podle ní mnohem závažnější než ta, která USA vznesly vůči Assangeovi minulý měsíc, kdy byl zatčen na ekvádorské ambasádě v Londýně.
Julian Assange na cestě od soudu 1. května 2019.
Julian Assange na cestě od soudu 1. května 2019. | Foto: ČTK

Pokud by Assange byl ve všech případech uznán vinným, hrozí mu v USA 175 let za mřížemi, jinými slovy doživotí, píše list The Guardian.

V dubnu USA obvinily sedmačtyřicetiletého Assange z průniku do počítačů amerického ministerstva obrany, za což mu hrozí maximálně pět let vězení. Nová obvinění zahrnují mimo jiné spiknutí za účelem získání informací o národní bezpečnosti. Toho se měl Assange dopustit s bývalým specialistou vojenské tajné služby Bradleym Manningem, který mu pomohl získat tajné dokumenty týkající se válek v Iráku a Afghánistánu.

Podle obvinění Assange "vážně ohrozil" Spojené státy zveřejněním tisíců dokumentů, v nich byla i jména tajných zdrojů amerických bezpečnostních složek v Afghánistánu, Číně, Íránu, Iráku či Sýrii a Assange tak ohrozil jejich životy.

Assangeův advokát označil obvinění vznesená proti jeho klientovi za bezprecedentní s tím, že všem novinářům ukazují, co se může stát, pokud budou chtít informovat veřejnost o činnosti americké vlády. Server WikiLeaks na twitteru označil obvinění za "šílenství" a doplnil, že to představuje konec žurnalistiky týkající se národní bezpečnosti a konec ústavního práva na svobodu slova a tisku.

Manning, který po změně pohlaví vystupuje jako Chelsea Manningová, byl v roce 2013 odsouzen na 35 let vězení za to, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 více než 700 000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí. Z vězení Manningová vyšla v roce 2017 po zkrácení trestu, nyní je opět ve vězení, neboť odmítla svědčit před velkou porotou.

Assange je v britské vazbě od 11. dubna, kdy byl zatčen na ekvádorské ambasádě. Tam se skrýval od roku 2012 díky azylu od předchozí ekvádorské vlády. Současná ekvádorská vláda mu ale minulý měsíc azyl odebrala a britská policie ho zatkla na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v Británii. Za porušení podmínek kauce, na niž ho v roce 2012 londýnský soud propustil z vazby během řízení o vydání ke stíhání do Švédska, byl Assange tento měsíc v Británii odsouzen k trestu 50 týdnů vězení.

Švédsko žádalo tehdy vydání Assange kvůli obvinění ze znásilnění, ale předloni švédské úřady případ odložily. Tento měsíc Švédsko oznámilo, že bude Assange znovu stíhat.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy