Plán počítá s úsporou 15 procent plynu oproti průměrné spotřebě jednotlivých států EU za posledních pět let. Domácnosti by to nijak pocítit neměly, zaměří se především na úspory ve veřejných budovách a průmyslu.
Online deník Aktuálně.cz oslovil tři odborníky na energetiku, aby zhodnotili, jestli návrh, který ještě musí schválit členské státy EU, pomůže Evropě překonat zimu i v případě nedostatku ruského plynu. Podle nich jde dobrým směrem, takže by spotřebitelé nemuseli případné snížení dodávek pocítit. Největší vliv podle nich bude mít navrhované snížení vytápění budov, které je zodpovědné za 40 procent spotřeby plynu v EU.
"Snížení teploty vytápění budov pomůže ušetřit nezanedbatelné množství plynu. Každý stupeň ušetří asi pět až šest procent energie," hodnotí odbornice na energetiku Kateřina Davidová z neziskového Centra pro dopravu a energetiku.
Další odborník, Jiří Koželouh z Hnutí Duha, souhlasí, že tak, jak je nyní návrh postaven, by měl spotřebu plynu snížit. Mluví však o rychlé úspoře spíš než o trvalé změně. "Z dlouhodobějšího hlediska by bylo strategické podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů a energetických úspor. To je dlouhodobě jediná věc, která nám pomůže zbavit se závislosti na plynu," domnívá se.
"V současné situaci nemáme mnoho jiných cest, jak dosáhnout okamžitého snížení naší spotřeby. Paralelně s tím bychom ovšem měli pracovat i na systémových řešeních," doplňuje Oldřich Sklenář, který se v Asociaci pro mezinárodní otázky zabývá energetikou.
Jak můžou Češi ušetřit?
Návrh hovoří jen obecně a konkrétní kroky ke snížení spotřeby plynu si nastaví jednotlivé státy samy. Česko by podle expertů mohlo hodně ušetřit, pokud by například zkrátilo schvalovací procesy pro stavby solárních elektráren nebo zlepšilo přístup k finančním programům pro domácnosti.
"V tuto chvíli je to nastaveno tak, že například na program Nová zelená úsporám dosáhne jenom člověk, který už má pár set tisíc našetřeno. A lidé, co mají hlouběji do kapsy a na které krize dopadá nejvíc, na fondy nestačí," vysvětluje jeden z možných prostorů pro zlepšení Koželouh. "To by pomohlo těm, kteří to nejvíce potřebují. Není možné drahé energie každý rok kompenzovat. Musíme se zbavit závislosti na fosilních palivech a vysokých cenách," doplňuje.
Pomoct by mohla také komunitní energetika, kdy by lidé sdíleli elektřinu ve chvíli, kdy ji na střeše pomocí solárů vyrobí víc. O tuto možnost mají zájem některé obce, stát má ale zpoždění se schvalováním. "Umožnilo by to využívat celé střechy, navíc by mnoho lidí mohlo ušetřit," popisuje odborník výhody systému, který už nyní funguje v Německu.
Do letošní zimy se však větší změny nestihnou. "Řešení máme, ale nemáme na jejich zavedení příliš mnoho času," obává se Davidová.
Koželouh proto radí, jak mohou domácnosti ušetřit za energie už letos. "Dá se snížit teplota vytápění, důležitá je také revize kotlů, protože dobře fungující kotel spotřebu sníží. Pomůže také styl větrání - mělo by se větrat krátce a vydatně. Tak ušetříte, protože neochladíte místnost natolik, aby se musela znovu tolik nahřívat," doporučuje.
Oldřich Sklenář také radí obrátit se na Energetická konzultační a informační střediska. "Celkem 60 poraden po celém Česku nabízí bezplatné služby kvalifikovaných odborníků garantovaných ministerstvem průmyslu a obchodu. Ti mohou lidem pomoci s konkrétními tipy, jak ušetřit, aniž by museli mrznout," doplňuje.
Povinné omezování plynu může být překážkou
Na plánu Evropské komise se musí shodnout ještě jednotlivé státy EU. K hlasování dojde v tomto nebo příštím týdnu a opatření by mělo platit od 1. srpna až do konce března příštího roku. Ke schválení jsou potřeba minimálně dvě třetiny členských států.
Plán mluví o dobrovolných úsporách. Pokud by však více států vyhlásilo nouzový stav, bylo by snížení spotřeby o 15 procent závazné. "To je poměrně bezprecedentní návrh a lze očekávat, že se nebude všem členským státům líbit," domnívá se Davidová.
Proti se už vyjádřilo Španělsko, Portugalsko, Řecko, Polsko a Maďarsko. "Portugalsko je naprosto proti návrhu Evropské komise, protože nebere v potaz rozdíly mezi státy," cituje tamního tajemníka pro energii Joãa Galambu agentura Reuters. Země argumentuje tím, že není závislá na ruském plynu, a navíc nemá energetickou soustavu spojenou se zbytkem Evropy.
Podobně mluví i Španělsko, které návrh hodnotí jako neefektivní a nespravedlivý. "Už takto jsme byli solidární a solidární budeme. Dvacet procent plynu, který jsme dovezli, jsme přímo nebo nepřímo exportovali do dalších zemí Evropské unie," vysvětluje španělská ministryně pro energetiku Teresa Riberaová.
