Od naší zpravodajky - "Pokud chceme zastavit Putinovo masové vraždění na Ukrajině, tak musíme zastavit Čínu. Kolik ještě bezpředmětných sankcí vydáte, než si uvědomíte, že je to Rusku pro smích?" tázala se v Bruselu před schválením deklarace pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Řečnickou otázku směrovala na kolegy z Evropské komise a Rady.
Evropská unie zavedla od ruské invaze na Ukrajinu už jedenáct balíčků sankcí proti agresorovi. V příštích dnech má komise navrhnout další sadu opatření.
Čína nebo země střední Asie podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky značně obcházejí sankce v citlivých otázkách, například ve zbrojním průmyslu.
Nejefektivněji se Rusko vyhýbá opatřením, která souvisí s nerostnými surovinami. Umí obcházet cenové stropy ropných sankcí zavedené členskými státy EU. Vzrostl také dovoz produktů vyrobených z ruské ropy do EU ze zemí, jako je Indie, uvádí usnesení Evropského parlamentu.
Například Ázerbájdžán "kamufluje" ruský plyn pro vývoz do EU. "Ruský plyn je tak vydáván za ázerbájdžánský. Podobně to dělá s ropou," upozornil Havlíček.
Analytik vysvětluje, že Evropa je stále závislá na dovozu nerostných surovin z ciziny, právě třeba z Ázerbájdžánu. "Proto evropské země udělaly spoustu kompromisů. Závislost na straně Česka, Slovenska, Maďarska, ale i třeba Bulharska dává prostor pro výjimky," řekl Havlíček. Evropské státy podle něj tak nad situací zavírají oči. Vědí, že ropa a zemní plyn fakticky pocházejí z Ruska, ale nemají jinou možnost než je i tak nakoupit. Třetí státy z toho pak profitují.
Rusko se podle Havlíčka postupně naučilo unikat sankcím čím dál kreativněji a Západ tím pádem musí být tvrdší. Usnesení přijaté Evropským parlamentem sice není právně závazné, přesto jde podle Havlíčka o důležitý krok.
"Nepodceňoval bych ho, protože je to apel, na který se potom mohou odvolávat jak členské státy, tak samotná Evropská komise," vysvětlil.
Ať sankce cílí na Čínu
Zda se ale v praxi něco změní, není jisté. Podle Gregorové nemusí být vymáhání protiruských sankcí na zemích, jako je Čína, ošetřeno ani v nově chystaných sankcích. "Předešlý balíček sankcí vůbec necílil na Čínu či Turecko, což jsme kritizovali. Z kuloárů ale zní, že to opět nebude ani v aktuálním balíčku. Nicméně právě proto jsme potřebovali vydat rezoluci, aby bylo jasné, že Evropský parlament tuto záležitost zahrnout chce," dodala politička.
Havlíček připomněl, že parlamentní usnesení apeluje na vynucování sankcí v právní rovině. V Česku tresty za porušování sankcí platí, není tomu tak ale ve všech státech unie.
Usnesení volá také po tom, aby se na úrovni EU vytvořil mechanismus pro prevenci a monitorování obcházení sankcí. Gregorová ale poznamenala, že přezkum už dnes některé státy provádí. "EU by tak mohla jen sesbírat data z Litvy, Lotyšska či Estonska," dodala.
V budoucnu by obcházení sankcí mohlo být trestné v celé EU. Počítá s tím návrh Evropské komise. "Myslím, že to europarlamentem projde, obcházení sankcí jde proti smyslu EU. Nemůžeme schvalovat nařízení, která budou potom jednotlivé členské státy obcházet," vysvětlil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). V určité podobě by s návrhem podle Gregorové souhlasili i Piráti.
Sankce vůči Rusku obcházejí také české firmy. Policie například nyní prověřuje českou firmu Labara, která podle Deníku N poslala přes Turecko své dceřiné společnosti v Rusku stroje pro výrobu zbraní.
