Brusel (od naší zpravodajky) - Česka by se podle informací Aktuálně.cz a Hospodářských novin nejvíc dotkl zákaz vývozu zboží takzvaného dvojího užití do Ruska. Tedy toho, které lze předělat na zbraně nebo použít do zbraňových systémů.
Sankce, které dohodla Evropská komise s velvyslanci zemí EU, jsou trojího typu. Jednak zmíněné sektorové, které by měly postihnout například finanční operace a odstřihnout ruské banky od peněz na kapitálových trzích. Vyřazení celého Ruska z mezinárodního platebního styku (pod zkratkou SWIFT) naopak v balíčku sankcí není. Pro takto razantní krok se nenašla jednomyslná podpora mezi unijními státy, což sankce vyžadují.
Dále budou na evropskou černou listinu přidána další jména Rusů kvůli narušování územní integrity Ukrajiny. Shoda je podle dostupných informací na pěti jménech vysoce postavených lidí z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina. V současnosti je na seznamu těch, kdo nesmějí na území EU a komu tu byl obstaven majetek, 177 lidí a 48 organizací.
Třetím typem dohodnutých sankcí je přísná kontrola exportu do Ruska a zákaz vývozu duálního zboží, u kterého existují obavy z jeho zneužití pro násilné operace. Evropská definice tohoto zboží se loni upravovala a její záběr rozšířil. "Jedná se o věci jako satelity, jaderné technologie, systémy nočního vidění, určité druhy dronů nebo chemikálií a další specifické komponenty využitelné ve vojenství," vysvětluje europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová, která byla zpravodajkou normy v Evropském parlamentu.
Hlavními exportéry jsou Němci, Francouzi a Nizozemci, podle informací Aktuálně.cz by ale tuto kategorii sankcí pocítili i Češi s ohledem na tradiční zdejší vývoz průmyslových výrobků do Ruska. Jakého zboží přesně a kolika českých výrobců by se sankce týkaly, ale není jasné.
"Tyto informace nejsou veřejné," sdělila Gregorová. Stejnou odpověď dal i šéf regionálního centra státní agentury CzechTrade v Moskvě Štěpán Jílek. "Je to nyní téma," řekl pouze. Neoficiálně se odhaduje, že zákaz jednoho či více druhů zboží by se týkal desítek českých firem v případě ruského útoku na Ukrajinu.
Sankce by podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové mohla Evropská unie přijmout společně se svými mezinárodními partnery do několika dnů, pokud by se vojenská agrese uskutečnila. Von der Leyenová se také domnívá, že sankce by Rusko bolely výrazně více než unijní země.
Evropská komise jedná o sankčním balíčku s USA, Británií a Kanadou. Jeho podobu však musí ještě schválit členské země.
Často skloňovaný ruský plynovod Nord Stream 2, který má po dně Baltu přepravovat do Německa ruský plyn, není součástí sankčního balíčku. Jeho další osud je v případě invaze na Ukrajinu ponechán k řešení Berlínu, Washingtonu a Moskvě.
Německý kancléř Olaf Scholz kolem plynovodu taktizuje. Zpočátku vylučoval ukončení projektu, nyní to nevylučuje. "Naše odpověď Rusku by byla dalekosáhlá a jasná, o tom ať nikdo nepochybuje," řekl Scholz při návštěvě Kyjeva na začátku týdne. Stavba Nord Streamu 2 už byla dokončena, čeká se ale na povolení k provozu od německého regulátora.
Zatímco státy evropské sedmadvacítky se zatím shodují v rozsahu sankcí, jiné je to u otázky, kdy by měly být spuštěny. Část zemí tvrdí, že už v případě ruského kybernetického útoku namířeného proti Ukrajině. Maďarsko ale například trvá na tom, že spouštěčem má být až vojenská invaze do země. Předpokládá se, že debata o tom bude pokračovat na summitu EU oficiálně zasvěceném Africe a vakcínám na konci tohoto týdne v Bruselu.
