Politici, kteří se vymezují vůči současné EU a jsou nespokojení s jejím fungováním, se v europarlamentu zřejmě stanou významnou silou. Evropská lidová strana (EPP) a socialisté (S&D) dostanou velkou konkurenci.
Mezi skupinu nespokojenců patří například francouzské Národní sdružení Marine Le Penové, italská Liga Mattea Salviniho, Alternativa pro Německo (AfD) a vládnoucí maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána.
Žádná z těchto stran nevolá po zrušení Evropské unie a nechce z ní vystoupit. Spojuje je ale snaha oslabit Brusel a především zastavit migraci. Všechny strany a politici tohoto bloku spatřují nebezpečí pro Evropu v takzvané islamizaci. V tom, že příchod muslimských migrantů mění kulturu evropských zemí a ohrožuje bezpečnost.
Jsou pro spolupráci s Ruskem, a naopak klimatické změny je příliš nezajímají.
"Jsou to nejdůležitější volby od těch prvních v roce 1979," tvrdí francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož hnutí Vpřed! skončí podle francouzských průzkumů druhé právě za krajně pravicovým Národním sdružením Marine Le Penové.
Velkou podporu očekává také Liga italského ministra vnitra Mattea Salviniho. Člověka, který má image tvrdého odpůrce imigrace. Je dokonce možné, že vzhledem k počtu obyvatel Itálie a tomu odpovídajícímu počtu křesel bude Liga vůbec nejpočetnější stranou v novém Evropském parlamentu.
Má šanci předstihnout německé křesťanské demokraty (CDU/CSU), kteří drží dosud nejvíce křesel. Německé průzkumy však předpovídají velký zisk hlasů pro Zelené.
Lidé se bojí teroru a imigrace
Agentura pro průzkum veřejného mínění Eurobarometr před volbami uvedla, že za největší problém Evropské unie považují obyvatelé členských zemí terorismus (49 procent), nezaměstnanost mladých lidí (48 procent) a imigraci (45 procent). Méně se obávají změn klimatu (35 procent) či ztráty demokracie a lidských práv (32 procent).
To by krajně pravicovým, protiimigračním a antiislámským stranám spíš nahrávalo, než mělo uškodit.
Zároveň ale v posledních dnech neměly nejlepší vstup do voleb. Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ) zasáhla aféra s videem předsedy Heinze-Christiana Stracheho, na kterém sliboval veřejné zakázky ruskému oligarchovi výměnou za pomoc při volbách.
Očekává se, že rakouští svobodní kvůli tomu ztratí část hlasů v evropských volbách.
Kdo už má volby za sebou
Nizozemsko odvolilo už ve čtvrtek a podle sondáží Strana pro svobodu (PVV) antiislámského radikála Geerta Wilderse neuspěla. Místo dosavadních čtyř europoslanců bude mít zřejmě jen jednoho.
Samostatnou kapitolou je pak Velká Británie, která také hlasovala ve čtvrtek. Vítězem voleb se zřejmě stane Strana pro brexit, kterou vede Nigel Farage. Vzhledem k možnému brzkému odchodu Spojeného království z EU ale britští europoslanci v parlamentu vůbec nezasednou.