Posouvat ručičku, či neposouvat? Podívejte se, jak změna času ovlivňuje váš život

Michaela Dvořáková, Gabriela Štvrtňová
8. 9. 2018 20:26
Na základě výsledkůu ankety mezi občany EU se Evropská komise rozhodla navrhnout zrušení střídání času. Pro se vyjádřilo 84 procent respondentů.

Praha - Navrhnout zrušení střídání letního času se zimním se Evropská komise rozhodla na základě výsledků veřejného hlasování, ve kterém to podpořilo 84 procent zúčastněných. Komise v příštích týdnech navrhne členským zemím a Evropskému parlamentu trvalý přechod na letní čas.

Do ankety se zapojilo 4,6 milionu občanů Evropské unie ze všech členských zemí. Zatímco v Česku hlasovalo asi 64 tisíc lidí, nejvíc hlasů odevzdali Němci, a to asi tři miliony. Podle agentury DPA většina respondentů preferuje zachování letního času po celý rok.

"Mně se zdá, že ani jedno řešení není ideální, vede mě to tak k tomu, že možná je ten dnešní stav řešení," řekl ekonom a europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer (TOP 09), který je vůči případné unáhlené změně skeptický. Ať už zanechání, či zrušení změny času má nejen dopady na řadu každodenních činností, na něž jsou lidé zvyklí, ale i na energetické úspory, dopravu či kriminalitu. "Je to ale otázka společenská, je třeba se bavit o důsledcích," dodal.

Na českém území se letní čas poprvé použil v letech 1915 a 1916 v době první světové války. Později se obnovil za druhé světové války v roce 1940, používal se ale jen devět let. Po energetické krizi kvůli mrazům na začátku roku 1979 se zavedl potřetí. Do roku 1995 trval letní čas šest měsíců. Od dalšího roku se prodloužil o jeden měsíc, nyní je shodný se směrnicemi Evropského parlamentu a Evropské rady.

Foto: iStock

Dopad na lidské zdraví

Změna času ovlivňuje vnitřní hodiny každého člověka. Jak vysvětluje odbornice na biologické cykly Zdeňka Bendová z Národního ústavu duševního zdraví, většina lidí žije pravidelným způsobem života, vstává v pravidelnou dobu a chodí spát také přibližně ve stejnou dobu. Změna času ale tuto pravidelnost narušuje. Kromě spánků se dotýká i příjmu potravy, tělesné teploty nebo produkce hormonů, které se musí přizpůsobit hodinovému posunu.

Pokud čas změníme na letní, zkrátí se lidem doba spánku. To trvá většinou čtyři až pět dní. "Je to dáno tím, že vnitřní hodiny se samy od sebe zpožďují a pro řadu lidí není snadné usnout o hodinu dříve. Není snadné tělu říct, že pokud o hodinu dřív vstávám, musí o hodinu dřív usnout," uvedla Bendová.

Posun na zimní čas je naopak problém pro méně lidí. "Mají pocit, že jim hodina života jaksi přibyla," pokračuje odbornice. I tento posun může nicméně vytvořit spánkový deficit. "Přestože si mohou hodinu 'přispat' , budí se ještě pár dní ve stejný čas jako před změnou času. Jen jim chybí ta večerní hodina," dodává Bendová.

Většině lidí by v našich zeměpisných šířkách více vyhovoval spíše zimní čas, říká Bendová. Je pro ně totiž důležitější ranní světlo, aby si zvykli na vnější čas. "Zimní čas zajišťuje, že je v zimních měsících nějakému světlu vystavena většina lidí, která vstává do práce na devátou a pracuje v uzavřených hodinách," dodává s tím, že tyto lidi nejvíc ohrožuje nedostatek slunečního světla.

 

Právě se děje

Další zprávy