Posouvat ručičku, či neposouvat? Podívejte se, jak změna času ovlivňuje váš život

Michaela Dvořáková, Gabriela Štvrtňová
8. 9. 2018 20:26
Na základě výsledkůu ankety mezi občany EU se Evropská komise rozhodla navrhnout zrušení střídání času. Pro se vyjádřilo 84 procent respondentů.

Praha - Navrhnout zrušení střídání letního času se zimním se Evropská komise rozhodla na základě výsledků veřejného hlasování, ve kterém to podpořilo 84 procent zúčastněných. Komise v příštích týdnech navrhne členským zemím a Evropskému parlamentu trvalý přechod na letní čas.

Do ankety se zapojilo 4,6 milionu občanů Evropské unie ze všech členských zemí. Zatímco v Česku hlasovalo asi 64 tisíc lidí, nejvíc hlasů odevzdali Němci, a to asi tři miliony. Podle agentury DPA většina respondentů preferuje zachování letního času po celý rok.

"Mně se zdá, že ani jedno řešení není ideální, vede mě to tak k tomu, že možná je ten dnešní stav řešení," řekl ekonom a europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer (TOP 09), který je vůči případné unáhlené změně skeptický. Ať už zanechání, či zrušení změny času má nejen dopady na řadu každodenních činností, na něž jsou lidé zvyklí, ale i na energetické úspory, dopravu či kriminalitu. "Je to ale otázka společenská, je třeba se bavit o důsledcích," dodal.

Na českém území se letní čas poprvé použil v letech 1915 a 1916 v době první světové války. Později se obnovil za druhé světové války v roce 1940, používal se ale jen devět let. Po energetické krizi kvůli mrazům na začátku roku 1979 se zavedl potřetí. Do roku 1995 trval letní čas šest měsíců. Od dalšího roku se prodloužil o jeden měsíc, nyní je shodný se směrnicemi Evropského parlamentu a Evropské rady.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Minuta práce ročně

Energetické úspory v důsledku střídání času mají ekonomickou hodnotu srovnatelnou asi s jednou minutou práce průměrných Čechů. To zjistil analytik České spořitelny Michal Skořepa. Vycházel z údajů výzkumu ekonoma Tomáše Havránka o energetických úsporách v důsledku střídání času.

Havránek se svým týmem zkoumal mimo jiné vliv zeměpisné polohy státu. Zjistil, že v mírném pásmu, kde se nachází i Česká republika, jsou energetické úspory největší. Za jeden rok vychází jejich peněžní hodnota zhruba na 30 milionů korun. A právě tato částka podle Skořepy odpovídá v kontextu výše českého rozpočtu minutě práce.

Pro Skořepu je odpověď na otázku, jestli je výhodnější dvakrát do roka přetáčet ručičku na hodinách a změně se přizpůsobovat, nebo pracovat v zaměstnání o jednu minutu déle, jasná. "Odpověď je asi jasná i pro ty z nás, kteří do práce chodí vysloveně neradi," dodává ve svém textu na serveru FinExpert deníku E15 z roku 2016.

 

Právě se děje

Další zprávy