"Musíme tomu za každou cenu zabránit," říká pro deník Aktuálně.cz Reiner Sauerwein ze spolku Lebensraum Vorpommern, který se v celé záležitosti angažuje. "Chceme upozornit na pokračující industrializaci ve městě Svinoústí, která masivně ohrožuje naši přírodu v Pomořanském zálivu, stejně jako cestovní ruch, který tu probíhá s ohledem na životní prostředí," dodává zapáleně.
Polské Svinoústí je největší a nejlidnatější město na Usedomu a kromě oblíbeného přímořského letoviska je i důležitým nákladním přístavem. Ten teď chtějí polské úřady významně rozšířit.
"Terminál umístěný ve vnějším přístavu bude schopen odbavovat největší kontejnerové lodě, jaké mohou vplout na Baltské moře. Jeho infrastruktura umožní odbavení dvou velkých zaoceánských lodí a několika menších zásobovacích," popisuje webová stránka přístavu Štětín, ke kterému Svinoústí připadá.
Nový přístav by měl mít rozlohu odpovídající 700 fotbalových hřišť a poskytnout azyl plavidlům o délce až 400 metrů, vypočítává server NDR. To vše na dohled německých přímořských letovisek Ahlbeck a Heringsdorf.
"Pláž by tu byla nejspíš o dva až tři metry užší. A vpředu by bylo vidět sila, jeřáby a všechno ostatní, co patří k velkému průmyslovému přístavu," popisuje pro NDR pravděpodobné dopady projektu Hannah Neumannová, německá europoslankyně za stranu B90/Zelení, která se do případu vložila.
Les by zmizel
Polská strana zatím pro výstavbu projektu hledá investora, v červenci vypsala druhé kolo výběrového řízení. To první nebylo úspěšné. Zdejší Němci se ale bouří už nyní a jejich námitky připomínají argumenty, kterými se brání obyvatelé česko-polsko-německého trojmezí v souvislosti s rozhodnutím Varšavy pokračovat v těžbě hnědého uhlí v lokalitě Turów.
"Zatím jsme nedosáhli toho, aby Poláci požádali vládu v Berlíně nebo zemskou vládu tady v Meklenbursku-Předním Pomořansku o to, aby společně provedli vyhodnocení dopadů přístavu na životní prostředí," vysvětluje Reiner Sauerwein.
Ekologové se obávají, že velmi hluboké nákladní lodě budou vířit vodu u mořského dna a tím ničit zdejší ekosystém. Pobřeží nedalekého ostrova Wolin je navíc zařazeno pod přísnou evropskou ochranu Natura 2000. Ta je vyčleněna pro ty nejvzácnější a nejohroženější zvířata a rostliny.
Baltský slunečný ostrov Usedom
Česky Uznojem nebo polsky Uznam je druhým největším německým ostrovem, jeho malý díl ale připadá i Polsku. Právě zde leží část přístavního a lázeňského polského města Svinoústí.
Místo je oblíbenou turistickou destinací: slunce totiž na Usedomu svítí nejvíc hodin v roce z celého území Německa. Přezdívá se mu proto "sluneční ostrov". Na obrázku německé město Heringsdorf, které se ještě před 15 lety jmenovalo Dreikaiserbäder (Troje císařské lázně) - název odkazoval na několik prázdninových pobytů vládce německého císařství Viléma II.
"Les na Wolinu by zmizel. Životní prostředí i zdejší cestovní ruch by utrpěly velké škody," míní politička Neumannová.
Místní vyprávějí, že se zatím marně snaží upozornit na podle nich hrozící katastrofu - ať už úřady v hlavním městě Berlíně, nebo aspoň v centrále spolkové země. "Poslali jsme ale už dvě petice evropským institucím a s tou druhou jsme měli letos v březnu úspěch, Evropská komise nám odpověděla," dodává Sauerwein. Podle něj se na německé straně zapojilo několik tisíc lidí.
Celý ostrov Usedom má asi 76 tisíc obyvatel, z toho většina žije ve Svinoústí.
Jako důl Turów
Evropská komise dala Sauerweinovi a dalším obyvatelům za pravdu, že polská strana musí hodnocení dopadu na životní prostředí vypracovat. Už dříve došla k závěru, že Polsko v některých případech tento proces provádí špatně, v rozporu s evropským právem. Jedním z nich je i hnědouhelný důl Turów poblíž severních Čech.
"V tuto chvíli ale komise nemá důkaz, že by byl v rozporu i tento konkrétní projekt," píše ve svém vyjádření k petici.
Mezitím se Sauerwein, Neumannová a lokální politici snaží na případ upozorňovat doma, v Německu. Městečko Heringsdorf si na pomoc zavolalo také think-tank Stiftung Zukunft Berlin, který spolupracuje i se saskou Žitavou. Ta řeší zmíněný spor ohledně dopadů pokračující těžby v dole Turów.
"Chceme, aby se o těchto problémech vědělo, a to nejen v Berlíně, ale i v Bruselu. Právě to je podle nás problém: místům v Evropě, která se nacházejí na 'periferiích' států, nevěnuje dost pozornosti ani unie, ani jednotlivé národní vlády," míní Volker Hassemer, předseda správní rady nadace.
Připomíná, že místa jako ostrov Usedom (kdysi pruský, později německý, nakonec polsko-německý) tvrdě zasáhly dějiny 20. století. "Pohraniční města byla v historii často oběťmi," vysvětluje.
Komunální politici z Ahlbecku a Heringsdorfu na zaslané otázky do vydání článku neodpověděli z důvodu letních dovolených. Nereagovala ani správa polského přístavu. Výběrové řízení na stavitele nového terminálu nyní potrvá do konce září, na konci příštího roku by měla vláda ve Varšavě začít s vybranými firmami domlouvat podrobnosti o stavbě. "Podle platných evropských pravidel o hodnocení dopadů na životní prostředí nám ale měli dát Poláci vědět o svých záměrech už nyní. A fakt, že to neudělali, nás velice znepokojuje," uzavírá Sauerwein.
