Mít doma zbraně bude mnohem těžší. Europoslanci schválili návrh, který v Česku vzbudil odpor

Ondřej Houska Ondřej Houska
Aktualizováno 14. 3. 2017 13:01
Evropský parlament schválil návrh, který výrazně zpřísní držení střelných zbraní. Česko bylo proti, podle něj jde o zbytečný postih legálních držitelů zbraní. Zastánci naopak tvrdí, že návrh zvýší bezpečnost a omezí riziko teroristických útoků.
Samopal vzor 58 - ilustrační foto.
Samopal vzor 58 - ilustrační foto. | Foto: ČTK

Štrasburk - Češi si už nekoupí samopal vzor 58. Desítky tisíc českých mužů si ho pořizovaly jako vzpomínku na svou vojenskou službu, když je armáda vyprodávala ze skladů.

Návrh, který zpřísňuje držení zbraní, schválili ve Štrasburku poslanci Evropského parlamentu.

Zmíněný samopal vzor 58, který má doma řada Čechů, je předělaný z automatické zbraně na poloautomatickou. Lidé, kteří tento samopal a další podobné poloautomatické zbraně legálně drží už dnes, si je ale budou moci ponechat.

Změny přinesou taky zpřísnění pravidel o zásobnících. V poloautomatických zbraních, jako je samopal vzor 58, budou moci mít jejich majitelé jen takový zásobník, který umožní vystřelit maximálně 10 ran. U pistolí budou povoleny zásobníky až na 20 nábojů.

Předpisy, které zpřísňují držení zbraní, navrhla Evropská komise. V Česku vyvolaly odpor u držitelů zbraní i části politiků.

Střílet jde nakonec i z makety

Zastánci návrhu tvrdí, že v reakci na hrozbu terorismu je potřeba množství zbraní omezit.

Poukazují, že pachatelé hned několika teroristických útoků použili zbraně ze Slovenska. Slováci měli až donedávna velmi benevolentní zákony o znehodnocování zbraní a prodeji expanzivních zbraní. Ty jsou buď upravené tak, že z nich už nelze střílet ostré náboje, nebo jsou vyrobené rovnou jako makety. Lze je ale poměrně snadno předělat na plně funkční zbraně.

Na Slovensku se tyto zbraně mohly donedávna prodávat na internetu bez jakékoliv kontroly, takže se dostaly až k teroristům.

Evropská komise tvrdí, že její návrh učiní zbraně daleko méně dostupné - mimo jiné zřídí společná pravidla pro registraci.

"Sníží to nebezpečí toho, že někdo začne střílet ve školách či na táborech nebo že spáchá teroristický útok legálně drženou zbraní," tvrdí předseda komise Jean-Claude Juncker.

Zvítězil kompromis

Evropská komise chtěla držení dlouhých poloautomatických zbraní původně zakázat úplně. Nakonec se europoslanci s členskými zeměmi EU dohodli na kompromisu, který umožní stávajícím držitelům, aby si zbraně ponechali.

Každý členský stát EU si může přijmout vlastní pravidla, která to zajistí. Tuto změnu prosadila europoslankyně Dita Charanzová (za ANO).

Bezpečná země, nebo Divoký západ? Video ministra vnitra Chovance s vinčestrovkou na prsou
2:07
Bezpečná země, nebo Divoký západ? Video ministra vnitra Chovance s vinčestrovkou na prsou | Video: Milan Chovanec

Charanzová ale návrh na zpřísnění držení zbraní přesto nepodpořila. Podle ní "v první řadě postihuje běžné legální držitele zbraní. To nemá s posilováním bezpečnosti co do činění". Charanzová předložila ještě v den hlasování pozměňovací návrhy, které měly vše zmírnit, ale většina europoslanců je odmítla.

Stejně jako Charanzová hlasovala proti návrhu většina českých europoslanců. Podle Jana Zahradila z ODS se návrh "stane nástrojem byrokratické buzerace slušných lidí, slušných držitelů zbraní".

Zbraně si budou moci dál ponechat muzea, sportovní střelci nebo filmaři. Budou na to ale potřebovat zvláštní povolení, které jim vydá jejich domovský stát.

Česko bylo při jednáních s ostatními zeměmi EU proti návrhu. Ministr vnitra Milan Chovanec ale zůstal osamocen a nepřesvědčil své kolegy, aby spolu s ním hlasovali proti. Návrh tak vedle Česka odmítlo už jen Lucembursko. To ale mělo opačný důvod - omezení držení zbraní se mu zdála málo přísná.

Nyní návrh ještě poputuje k potvrzení členskými zeměmi EU. To by měla být jen formalita, protože ministři vnitra už s textem souhlasili.

Evropa bude jiná, v ČR se kriminalita snížila loni o 12 %, ale státy okolo nás jsou někde jinde, kriminalita roste a nebezpečí terorismu je velké. | Video: dvtv
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Bitcoin klesl pod 34 000 dolarů, je nejníže od konce července

Bitcoin klesl pod 34 000 dolarů, je nejníže od konce července a 51 procent pod svým dosavadním maximem. Prudce oslabuje i kryptoměna ethereum.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Za schvalování teroristického útoku na internetu dostal muž tříletou podmínku

Pražský městský soud udělil sedmapadesátiletému Zdeňku Salovi za podporu a propagaci terorismu tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Řidič kamionu v březnu 2019 na internetu vychvaloval pachatele teroristického útoku v Christchurchi na Novém Zélandu, který ve dvou mešitách zastřelil pět desítek lidí. Rozsudek není pravomocný, muž i státní zástupce si ponechali lhůtu na možné odvolání. Sala vinu popírá.

Muž podle obžaloby pod článek o střelbě na Novém Zélandu na webu zvrácený.cz napsal komentář "Dobře on, tak na muslimáče". Dopustil se tak podle státního zástupce trestného činu podpora a propagace terorismu. Žalobce Miloš Klátik ho za to navrhl poslat na pět let do vězení, soudkyně Jarmila Pavlátová však stejně jako většina soudců v podobných případech uložila podmíněný trest.

"Jde o ojedinělé jednání, kdy schvaloval takto odporný čin," prohlásila předsedkyně trestního senátu. U soudu se podle ní neprokázalo, že by Sala patřil do nějaké extremistické organizace nebo že by psal další podobné komentáře. Muž ale podle ní neprojevil žádnou lítost, proto dostal nejvyšší možný podmíněný trest. Sala vinu u hlavního líčení popřel. "Nic takového jsem nenapsal," uvedl. Dodal, že z jeho IP adresy mohl komentář odeslat i někdo jiný. Jeho argument však soud neuznal.

Za podporu a propagaci terorismu přes veřejnou síť hrozí trest pět až 15 let vězení. Soudy však zatím v případě schvalování útoku v Christchurchi ukládaly podmíněné tresty.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Ruské akcie i rubl kvůli sporu Moskvy se Západem o Ukrajinu prudce oslabují

 Ruské akcie od rána výrazně klesají, jejich hlavní index dopoledne odepisoval více než šest procent. Výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Ten se obává, že Rusko se chystá napadnout Ukrajinu, přestože Moskva opakovaně odmítá, že by něco takového plánovala.

Krátce před 11:00 SEČ se dolar prodával za 78,20 rublu, a vykazoval tak růst o 0,9 procenta. Naposledy byl tak vysoko v říjnu 2020. Ještě loni na podzim stačilo na nákup jednoho dolaru kolem 70 rublů. Euro se ve stejnou dobu prodávalo za 88,55 rublu a vykazovalo růst o 0,6 procenta. Pohybuje se tak blízko maxima z loňského jara.

Zvýšená kolísavost je u cen ruských aktiv patrná už několik týdnů, v posledních dnech ale napětí mezi Ruskem a Západem vygradovalo. Spojené státy v neděli oznámily, že nařizují rodinám diplomatů, aby opustily Ukrajinu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy