Evropská komise na začátku února schválila návrh nových pravidel pro ekologické investice, známý pod označením taxonomie. Brusel do stavby nových elektráren investuje do roku 2050 až 500 miliard eur (12 bilionů korun) a věří, že tím motivuje investory i členské státy k přechodu na udržitelnější a ekologičtější zdroje energie s nízkou nebo nulovou uhlíkovou stopou.
V taxonomii mimo jiné stojí, že na seznam zelených investic budou dočasně zařazeny jádro a zemní plyn. Při produkci energie z jádra nevznikají skleníkové plyny, problémem je ale dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva.
Brusel svým rozhodnutím vyšel vstříc státům, jako jsou Česko, Francie nebo Polsko, které se o jádro a plyn chtějí opřít při odklonu od uhlí a ropy. Proti bylo například například Německo, Rakousko a Španělsko.
Zdroj: ENTSO-E Transparency Platform
V současné době je v EU v provozu 103 jaderných reaktorů. Celkem 13 zemí EU na svém území provozuje jaderné eletrárny. Dvě další země, Itálie a Litva, měly v provozu jaderné reaktory, ale přestaly je používat. Rakousko s Dánsko plánovaly jadernou elektrárnu otevřít, ale neudělaly to. Polsko nemá vlastní jadernou elektrárnu, ale plánuje její stavbu.
Elektřinu pomocí jaderné energie v současnosti ve světě vyrábí přes 400 jaderných elektráren. Nejvíc jich leží v Evropě. V Česku stojí dvě: Dukovany (od roku 1985) a Temelín (otevřen v roce 2002).
Zdroj: ENSREG, Světová jaderná asociace, DW
V důsledku tragické havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986 se jaderná energie stala v řadě zemí velmi sporným tématem. Po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě v roce 2011 se pak některé z nich rozhodly pro definitivní konec svých atomových zdrojů.
Na 445 provozuschopných jaderných reaktorů ve 32 zemích s celkovým ročním výkonem 2553 terawatthodin (TWh) dodává přes 10 % světové produkce elektřiny. Pro srovnání: Celková spotřeba elektřiny v Česku za rok 2020 byla 71,4 TWh.
Zdroj: Světová jaderná asociace