Islámský stát si prodejem děl ukradených v muzeích a na archeologických nalezištích v Iráku a Sýrii vydělal podle loňských odhadů až 100 milionů dolarů (v přepočtu 2,2 miliardy korun).
Teroristické organizace využívají chaosu ve válečných oblastech. Ukradené cenné předměty a historické artefakty, které prodají na černém trhu, poté často končí v soukromých sbírkách v zemích západních Evropy nebo v USA.
UNESCO rozjelo už v roce 2015 celosvětovou kampaň zaměřenou na potírání nelegálního obchodu se starožitnostmi. Bojovat jen proti pašerákům a překupníkům však nestačí. Problém nastává i v okamžiku, kdy se mají nalezená ukradená umělecká díla vrátit k původním vlastníkům. Cennosti totiž obvykle cestují přes několik hranic a z právního hlediska je jejich vrácení problematické.
Celý tento proces chce nyní usnadnit Evropský parlament, který v lednové zprávě vyzval Evropskou komisi, aby se daným problémem začala urychleně zabývat.
Katalog ukradeného umění
"Je nutné, aby členské státy EU zefektivnily boj proti převážení ukradených kulturních děl a obchodování s nimi na černých trzích. Zároveň musí být zjednodušen proces navracení těchto uměleckých děl původním majitelům nebo jejich dědicům," uvádí český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který je zpravodajem dokumentu a zároveň předsedá právnímu výboru europarlamentu.
Podle něj by měla Evropská komise předložit návrh na zřízení katalogu ukradených nebo nelegálně držených uměleckých děl.
"Státy by měly zavést povinnost pro profesionály na trhu s uměním, aby zaznamenávali pohyb uměleckých děl a transakce kolem nich," dodává europoslanec.
Členské země Evropské unie totiž narážejí na řadu právních i technických problémů, když chtějí ukradené předměty vracet.
Zpráva o přeshrančních restitučních nárocích
Evropský parlament nemá pravomoc navrhovat unijní legislativu, může ale přijmout usnesení z vlastního podnětu, ve kterém vyzve Evropskou komisi nebo členské státy k činnosti. Příkladem je i zpráva o přeshraničních restitučních nárocích na umělecké předměty a kulturní statky ukradené během ozbrojených konfliktů a válek.
Zpráva původně vznikla v právním výboru Evropského parlamentu a stojí za ní český europoslanec Pavel Svoboda. Poté, co ji výbor schválil, byla předložena i plénu Evropského parlamentu, které ji v lednu schválilo.
"To, co komplikuje efektivní navracení ukradených děl, je nekoordinovaný postup v řadě oblastí, počínaje identifikací děl přes různá pravidla pro obchodníky s uměním a konče procesními pravidly a rozdílným uplatňováním takových institutů, jako je například nabytí v dobré víře," vysvětluje Svoboda.
Šance pro poškozené
Zpráva Evropského parlamentu nicméně pokrývá širší oblast než jen umění odcizené během současných ozbrojených konfliktů. Navrhovaná opatření mohou zlepšit také postavení majitelů uměleckých děl ukradených v období druhé světové války a jejich dědiců.
Text poukazuje mimo jiné na to, že za druhé světové války bylo ukradeno přibližně 650 tisíc kusů uměleckých děl a okolo 110 tisíc z nich se stále nepodařilo nalézt.
"Od Evropského parlamentu je to ukázka silné podpory přeživších holokaustu a jejich rodin v desítky let trvajícím boji za spravedlnost v otázce největší kulturní krádeže v historii," citoval izraelský server Jerusalem Post Gideona Taylora ze Světové židovské restituční organizace (WJRO), která Židům pomáhá s navracením jejich majetku.
Od Evropského parlamentu nejde o první podobný krok. Už v devadesátých letech minulého století přijal dvě usnesení týkající se návratu majetku židovským komunitám a přeživším holokaustu.
