"Nejsme připraveni čelit výzvám klimatické změny. Musíme si uvědomit, že tyto katastrofy se stanou běžnými, a musíme z toho vyvodit důsledky. Je nezbytné, aby Evropská unie použila všechny své nástroje solidarity, abychom zasaženým regionům pomohli se postavit znovu na nohy," uvedl během debaty na plenárním zasedání Evropského parlamentu Younous Omarjee. Ten předsedá parlamentní komisi pro regionální rozvoj, která dopady přírodních pohrom v Evropě řeší.
V polovině července se velká voda prohnala i Německem, konkrétně spolkovými zeměmi Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc. Některé obce se s dopady vyrovnávají dodnes.
"Tady v údolí Nahmertal je situace nejhorší. Některé rodiny se do svých domovů budou moct vrátit nejdříve za půl roku," popsala reportérům deníku Aktuálně.cz situaci ve městě Hagen bývalá policistka Andrea Peuler-Kampeová. Už několik týdnů tu každý den pomáhá zasaženým rodinám.
Přímo v Nahmertalu lidé přišli o majetek, nikdo tu ale nezemřel. Jinde takové štěstí neměli. "Dopadlo to na celý region. Ve městě umřeli čtyři lidé, v celém okrese pak skoro tři desítky," vypráví Sacha Reichelt, starosta šedesátitisícového Euskirchenu, který je od Hagenu vzdálený asi 130 kilometrů.
"Zasahoval jsem tu společně s našimi hasiči. Šlo to hrozně rychle a brzy jsme už ani neměli jak dál pokračovat v záchranných pracích, proud vody byl příliš silný," vzpomíná Reichelt na události z poloviny července. "Chyběly nám helikoptéry nebo víc lodí. Část těch, které jsme nasadili, se převrhla."
Peníze pro ty nejvíce zasažené
Younous Omarjee a další europoslanci si přesně dva měsíce po německých povodních připomněli jejich oběti. Na západě Evropy si jich záplavy vyžádaly bezmála 250, mrtvé za sebou nechaly i požáry na jihu kontinentu. Europoslanci během úterního jednání vyjádřili soustrast rodinám a poděkovali příslušníkům záchranných složek, které v oblastech zasahovaly. Česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) připomněla i tornádo, které se v červnu prohnalo jižní Moravou.
Podle Omarjeeho může klimatická krize a extrémní výkyvy počasí, které s sebou přináší, narušit rozvoj jednotlivých regionů v unii. "Vyzýváme proto k vytvoření speciálního, regionálního fondu, ze kterého by mohly být financovány náklady na adaptaci na změny klimatu, na rekonstrukci a nezbytnou infrastrukturu," uvedl.
Evropská unie má několik nástrojů, kterými může jednotlivým zemím s těmito výzvami pomáhat. Zaprvé finančně zaštiťuje pomoc mezi jednotlivými členskými zeměmi navzájem, a to bezprostředně v průběhu katastrofy. Jde například o poskytnutí služeb záchranářů, vrtulníků nebo lodí.
Právě k tomu došlo na západě Německa, kam vyslalo své lidi a techniku sedm dalších členských zemí. Do Řecka zase 11 států poslalo hasiče a hasičské vozy, uvedla na plénu Evropského parlamentu komisařka Elisa Ferreirová. "Četnost katastrof se zvyšuje a my všichni musíme tuto problematiku řešit. Změna klimatu přináší více extrémních jevů a má katastrofálnější dopady na obyvatele Evropy," dodala.
Dalším nástrojem je evropský Fond solidarity, který slouží ke zpětnému uhrazení škod. Vznikl po povodních v roce 2002, které tehdy zasáhly i Česko. Od té doby z něj bylo vyplaceno 24 zemím 6,6 miliardy eur (skoro 167 miliard korun).
Nedávno například pomohl s rekonstrukcí po zemětřesení v Chorvatsku. Letos už podle eurokomisařky Ferreirové o pomoc požádal požáry poničený Kypr, další státy to mají v plánu.
Bude dost peněz?
Podle některých europoslanců ale hrozí, že unie nebude mít na poskytnutí odpovídající pomoci dost peněz. Dřív totiž fond každoročně obsahoval miliardu eur (asi 25 miliard korun), v novém dlouholetém rozpočtovém období, které začalo letos, ale došlo ke změnám. Nově je to podle serveru EUObserver jen polovina. A všechny peníze už byly letos vyčerpány, upozornil Omarjee.
Zelená europoslankyně Rosa d'Amatová proto navrhuje, aby se fond solidarity navýšil o 30 procent. EU by podle ní měla také víc dohlížet na to, aby členské státy za peníze z ostatních fondů efektivně bojovaly s klimatickou krizí. Ta podle expertů jednoznačně může za ničivé záplavy na západě Německa a v Belgii. Nejnovější klimatická zpráva OSN zdůraznila, že lidskou činností způsobené oteplování planety způsobuje i vlny veder a jiné výkyvy počasí. Ty zvyšují pravděpodobnost záplav i požárů.
Europoslanec Ralf Seekatz sám pochází z německého Porýní-Falce, kde při záplavách zemřelo více než 130 lidí. "Je důležité, aby peníze z evropského fondu solidarity byly uvolněny rychle, hned jak přijdou žádosti. Dlužíme to lidem, které povodně zasáhly," uvedl v úterý během jednání ve francouzském Štrasburku.
Ferreirová připouští, že přírodních pohrom přibývá a prostředků na vyrovnání se s jejich následky ubývá. "Musíme zajistit, že ten fond bude mít odpovídající zdroje k velikosti a četnosti škod," prohlásila.
Zároveň ale zdůraznila, že je zatím brzo hodnotit, jestli peníze budou stačit, protože většina zasažených států o pomoc nepožádala. Navíc je podle ní potřeba zlepšit prevenci katastrof, což se týká například programu Copernicus, který varuje před blížící se katastrofou záchranné složky i obyvatele. V červenci v Německu ale toto varování nezafungovalo. "Nestačí reagovat až zpětně, po krizi," řekla komisařka.
Klimatická krize přišla do Evropy
"Nikdo nemůže po letošním létě popřít, že klimatická krize dorazila do Evropy," prohlásila v úterý ve Štrasburku levicová politička Martina Michelsová z Německa a podobně se vyjádřila většina řečníků. Souvislost západoevropských povodní s klimatickou krizí už dříve potvrdila studie skupiny expertů.
"Snažíme se ukázat, že v mnoha regionech jsou protipovodňové a výstražné systémy nedostatečné," říká Erich Fischer, expert na klima a počasí ze Švýcarského federálního technologického institutu (ETH) v Curychu a jeden z autorů studie.
"Taková událost (jako letošní povodně v Německu, pozn. red.) je v jedné konkrétní oblasti vzácná a vyskytuje se v průměru pouze jednou za 400 let. Zároveň ale očekáváme, že v celé západní Evropě budou podobné události mnohem častější," dodává klimatolog.
