Eurovolby v hledáčku ruských dezinformátorů. EU varuje před vměšováním Moskvy

Kateřina Horáková, Euractiv.cz
9. 2. 2024 16:15
Odborníci upozorňují, že červnové volby do Evropského parlamentu může ovlivnit Rusko. Riziko si uvědomují také politici, i v návaznosti na nedávné obvinění lotyšské europoslankyně Tatjany Ždanokové ze spolupráce s ruskou tajnou službou. Evropský parlament ve čtvrtek přijal rezoluci, v níž varuje před rizikem zahraničního vměšování do voleb.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Riziko takzvané evropské Russiagate se v posledních letech výrazně zvýšilo. Termín Russiagate je ve světě známý v souvislosti s ruským vměšováním do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Nyní hrozí, že se Kreml podobně pokusí ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu.

Foto: EU

Europoslanci proto ve čtvrtek schválili rezoluci, v níž vyzývají EU, aby "byla ostražitá, pokud jde o pokusy jakékoli třetí země, včetně Ruska, nepatřičně ovlivňovat její demokratické procesy". Europoslanci také požadují zřízení postu zvláštního místopředsedy, který by v europarlamentu měl na starosti boj proti zahraničnímu vměšování.

Na zvyšující se nebezpečí poukázala listopadová studie Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace. Největší hrozbu podle ní představují Rusko a Čína.

"Je zajímavé, že se v poslední době oficiálně začíná hovořit nejen o Rusku, ale i o Číně, kterou jsme v evropském kontextu zatím vnímali jako nováčka. Nicméně víme, že minimálně v deseti volbách Peking zasahoval do voleb, například kybernetickými útoky, zejména v asijsko-pacifické oblasti," uvedla pro server Euractiv.cz Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní vztahy, která se na studii podílela. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá od předloňského února, věnují odborníci a politici pozornost hlavně vměšování Moskvy.

V lednu vzbudil rozruch případ lotyšské europoslankyně Tatjany Ždanokové (nezařazená), která měla podle investigativního serveru The Insider minimálně mezi lety 2004 až 2017 spolupracovat s ruskou tajnou službou FSB. Podle investigativních novinářů to dokládá uniklá e-mailová korespondence. 

Ždanoková, která dříve patřila do frakce Zelení/Evropská svobodná aliance,  obvinění odmítla. "Ano, jsem agentkou míru, pro Evropu bez fašismu, práva menšin a sjednocenou Evropu od Uralu po Lisabon," prohlásila v Evropském parlamentu.

Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský z Evropské lidové frakce se domnívá, že případ Ždanokové není výjimkou. V europarlamentu podle něj působí více poslanců i jejich asistentů, kteří prosazují zájmy Ruska a jiných nedemokratických států. 

Vyšší riziko než u národních voleb

Podle studie není rozumné "předpokládat, že nadcházející volby do Evropského parlamentu v roce 2024 zůstanou imunní vůči pokusům o zasahování do voleb". Hlasování se navíc účastní 27 členských států, a riziko ovlivňování je tak vyšší než u národních voleb.

"Bude to obří problém z hlediska cizího vměšování a dezinformací," vyjádřila obavy europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová z frakce Zelení/Evropská svobodná aliance. 

Jak konkrétně by zahraniční útoky mohly ohrozit červnové hlasování, zatím ale není jasné. "Může to být kombinace finančních nebo kybernetických nástrojů i manipulace s informacemi. I pokud bychom měli podezření na nějaký nový typ útoku, nebylo by asi úplně rozumné to zveřejňovat, protože se útočníci často inspirují jeden druhým," uvedla Karásková, která se dlouhodobě zabývá čínskými dezinformacemi a čínským působením v Evropě.

Expertka dodává, že Rusko tradičně používá k ovlivňování například sponzorování politických stran navzdory tomu, že jim většina členských států částečně či úplně zakazuje přijímat zahraniční dary. Mezery v zákoně využila před pěti lety francouzská strana Národní sdružení, když si půjčila peníze od První česko-ruské banky sídlící v Moskvě.

Snaha o polarizaci společnosti

Nebezpečí číhá i v kyberprostoru, kde se odehrála i Russiagate. Odborníci zaznamenali hackerské útoky kromě Evropy také v asijsko-pacifickém regionu. Hackeři využívají phishingových útoků, skrze něž získávají citlivé údaje uživatelů. Během DDoS útoků se snaží narušit či poškodit webové stránky tím, že je přetíží velkým množstvím falešných požadavků, což způsobí pokles výkonu či kompletní výpadek. 

Rusko chce podle studie Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace ovlivňovat dezinformacemi zejména politickou scénu, podrýt důvěru v demokratické procesy a polarizovat společnost. 

"Od února 2022 jsme svědky vlny dezinformací, které Rusko používá jako zbraň ve své agresivní válce proti Ukrajině, překrucuje fakta, zveřejňuje falešné denacifikační narativy a snaží se využít únavy z války k přesunu priorit a pozornosti," upozornil místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas.

 

Právě se děje

Další zprávy