Na vakcínu od AstraZenecy spoléhala řada evropských států. Je totiž levná, má licenci od Evropské lékové agentury (EMA) a snadno se uskladňuje. Britsko-švédská společnost ale nesplnila svůj slib. Původně měla do členských států dodat do konce března 90 milionů dávek, nedávno ale uvedla, že jim doručí jen 40 milionů, tedy sotva polovinu.
Zato dodávky do Velké Británie zůstaly bez omezení. Poslanci Evropského parlamentu si proto na jednání pozvali ředitele firmy Pascala Soriota a spolu s ním i šéfy dalších předních farmaceutů se slibnými očkovacími preparáty.
"Děláme všechno pro to, abychom v první čtvrtině roku 2021 dodali 40 milionů dávek," prohlásil Soriot v reakci na dotazy europoslanců s tím, že díky vakcíně od AstraZenecy by mohlo být do konce března naočkováno 10 procent evropské populace.
Soriot také slíbil, že ve druhém čtvrtletí společnost dožene skluz s dodávkami, i kdyby to mělo znamenat, že se do Evropy začne dovážet vakcína vyrobená v jiných koutech světa. AstraZeneca má kromě čtyř závodů v Evropě továrnu například i v Indii. Výrobní kapacity se navíc snaží nadále navyšovat.
Musíme se poučit z nezdarů
"Dnešní slyšení bylo důležité, protože jsme měli možnost vůbec poprvé napřímo mluvit s řediteli farmaceutických firem odpovědných za výrobu vakcín a chtít po nich zodpovědět otázky, na které dosud dlužili odpovědi," řekla ve čtvrtek česká europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO).
Právě Dlabajová patřila mezi poslance, kteří mohli zástupcům společností přímo položit otázku. Zaměřila se hlavně na ředitele společností CureVac a Novavax, jejichž vakcíny sice zatím schváleny nejsou, ale evropský lékový úřad se už pustil do jejich průběžného hodnocení.
"Společnosti, jejichž vakcíny teprve procházejí schvalovacím procesem v EU, což je i případ firmy Novavax vyrábějící očkovací látky mimo jiné v Česku, se musí poučit z nezdarů a přešlapů jiných a už nyní hledat vhodné dodavatelské řetězce a partnery," dodala Dlabajová.
Obě společnosti potvrdily, že se snaží výrobní kapacity maximálně navyšovat. "Výrazně jsme rozšířili svou kapacitu, a to celosvětově. Posilujeme v Evropě, ve Spojených státech i v Asii," potvrdil šéf Novavaxu Stan Erck.
Ambiciózní je i společnost CureVac, jejíž vakcínu by mohla EMA schválit na přelomu května a června. CureVac nyní ve spolupráci s firmou Tesla pracuje na speciálních "tiskárnách", díky kterým by mohly být vakcíny vyráběny nejen ve velkých továrnách, ale i v menších laboratořích všude po světě. CureVac se totiž stejně jako ostatní společnosti připravuje na možnost, že koronavirus bude dále mutovat, čemuž se musí přizpůsobit i vývoj a výroba vakcín.
Kromě preparátu od AstraZenecy schválila evropská agentura i vakcíny od společností Moderna a Pfizer/BioNTech. Například Maďarsko si ale samo dojednalo očkování i z Ruska a Číny.
Kritika mířila i na Evropskou komisi
Farmaceutické firmy ale nejsou jediným terčem kritiky. Za nedostatek vakcín v Evropě je podle europoslanců částečně vinna i Evropská komise. Právě ta smlouvy se společnostmi vyjednávala a podepisovala.
"Evropská komise ukázala, že v krizových obdobích není schopna efektivní akce. EU do vývoje vakcín dala řádově méně peněz než Američané nebo Britové a komise při dojednávání dohod ještě tlačila na cenu," uvedl například europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Komise naopak tvrdí, že udělala všechno pro to, aby Evropanům vakcíny zajistila. Za nedostatkem vakcín podle ní stojí zejména nedostatečné výrobní kapacity a neplnění dohod ze strany výrobců. Komise se prý nyní snaží problémy řešit a podpořit jak vznik výrobních závodů, tak i vývoj nových vakcín.
