Pokračování Erasmu po brexitu: Brusel jedná se Skotskem a Walesem, Londýnu navzdory

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
10. 2. 2021 19:21
S odchodem Velké Británie z Evropské unie skončila i účast země v projektu Erasmus+. Premiér Boris Johnson představil vlastní výměnný program studentů, který je ale výrazně omezenější. Do záležitosti se nyní vložil Evropský parlament.
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová.
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová. | Foto: Reuters

Bezmála 150 europoslanců poslalo dopis Evropské komisi, ve kterém žádají prozkoumání možnosti, že by se k Erasmu+ připojily Skotsko a Wales, které jsou součástí Spojeného království. Dopis podepsalo i několik českých politiků.

"Velmi mě mrzí, že se Británie nechystá pokračovat v programu Erasmus+. Sice se o něm mluví hlavně v souvislosti s univerzitní výměnou, přináší toho ale daleko víc: kromě znalosti jazyků pomáhá rozvíjet toleranci či sebedůvěru," vysvětluje pro Aktuálně.cz europoslankyně Radka Maxová (ANO), proč připojila svůj podpis.

Dopis Evropské komisi iniciovala německá europoslankyně Terry Reintkeová ze strany Zelených. Na svůj Twitter napsala, že psaní chápe i jako poděkování Skotsku. Sama byla jako studentka na Erasmu v Edinburghu.

Dopis adresovaný předsedkyni komise Ursule von der Leyenové a komisařce pro kulturu a vzdělávání Mariye Gabrielové žádá o vysvětlení, zda a za jakých podmínek by se Skotsko a Wales mohly k programu Erasmus+ připojit i po odchodu Británie.

Dokument podepsali poslanci z téměř všech frakcí Evropského parlamentu i z většiny zemí unie. Z českých politiků se k dopisu připojila Radka Maxová (ANO), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Kateřina Konečná (KSČM).

"Pokud bude možné, aby se k programu vrátilo Skotsko a Wales, považovala bych to za vítězství rozumu nad politickým oportunismem," reagovala Konečná.

Británie místo Erasmu+ představila vlastní, tzv. Turingův program, který má začít fungovat v září 2021. Podle Šojdrové si ale Británie pouze vybírá ty aspekty, které se jí líbí.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová označila odchod Británie z Erasmu+ za "kulturní vandalismus", připomíná deník Sunday Times. Podle skotské vlády se každoročně programu účastnilo na 2000 tamních studentů.

Budoucnost Skotska a Walesu

Šojdrová říká, že snaha zapojit Skotsko a Wales je inspirovaná již probíhajícím jednáním o pokračování výměn studentů mezi Irskem a Severním Irskem. "Věřím, že tento dopis přiměje komisi, aby hledala možnosti zapojení alespoň části škol Spojeného království do Erasmu+," dodává Šojdrová.

Eurokomisařka pro kulturu a vzdělávání Mariye Gabrielová už se Skoty vyjednává. Tamní ministr školství Richard Lochhead jednání označil za velmi slibná. "Shodli jsme se, že odchod z Erasmu+ je politováníhodný a že Skotsko bude spolu s unií hledat řešení, jak zemi umožnit co největší zapojení v projektu i do budoucna," řekl pro britskou stanicí BBC. Evropská komise je zároveň v kontaktu i s velšskou vládou.

Otázkou ale zůstává, zda se autonomní vlády vůbec do programu mohou vrátit bez ohledu na centrální britskou vládu. Radka Maxová by raději vyjednávala s kabinetem v Londýně, ten ale o projekt zájem nemá.

Kateřina Konečná navíc připomíná, že primárním účelem dopisu je od Evropské komise zjistit právě to, zda je možné autonomní regiony do projektu zařadit.

Podpora od dalších europoslanců

Podle skotského právníka a aktivisty Micheala Graye, který s propagací dopisu pomáhal, je chování EU ke Skotsku velmi dobrým začátkem budoucích vztahů. "Je skvělé vidět tolik dobré vůle vůči Skotsku. Zdá se, že politici mají pro pozici Skotska po brexitu pochopení," říká pro Aktuálně.cz.

Na dotaz redakce ale výzvu Komisi podpořila i celá řada dalších politiků, kteří se k ní formálně nepřipojili. Například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) nebo europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

Se zapojením Skotska a Walesu souhlasí i Marcel Kolaja (Piráti). "Součástí programu Erasmus+ jsou již nyní státy, které nejsou členy Evropské unie, například Turecko nebo Norsko. Není to jen příležitost pro skotské a velšské studenty, ale i pro Evropany, aby mohli studovat na jejich univerzitách, které se často objevují na špičkách žebříčků nejlepších škol v Evropě."

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se podle svých slov nemůže smířit s tím, že by Spojené království z Erasmu+ odešlo úplně. "Rádi bychom do budoucna vzájemné výměny studentů obnovili. O možnostech v rámci EU jednáme, a to pro celou Británii," reagoval v SMS zprávě.

Video: Europarlament schválil dohodu o vystoupení Británie z EU. Poslanci se objímali a brečeli

Europarlament schválil dohodu o vystoupení Británie z EU. Ta Spojenému království umožní v pátek o půlnoci evropský blok po 47 letech opustit. | Video: Evropský parlament
 

Právě se děje

před 9 minutami

GIBS nezjistila, že by informace z kauzy soudce Sováka vynášeli policisté. Prověřování odložila

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila prověřování úniků informací v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Nezjistila, že se některý z policistů dopustil trestného činu. GIBS se záležitostí zabývala od poloviny prosince. Únik informací do médií kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vinila z něj žalobce, což ale odmítla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

"Vyhodnocením všech získaných materiálů a informací nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníka bezpečnostního sboru. Celá věc tak byla uložena ad acta," řekla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Benešová v lednu uvedla, že by se GIBS měla kauzou zabývat. Zároveň žádala Bradáčovou o prověření úniků. V případu soudce Sováka obviněného z korupce a ovlivňování soudních řízení podle ní některá média měla přístup k interním informacím.

Benešová také uvedla, že vzhledem k rozsahu a detailnosti informací je pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení. Pražské vrchní státní zastupitelství, jehož státní zástupce Sovákovu kauzu dozoruje, se proti kritice ohradilo. Únik ze spisů ze strany policie pak odmítl i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Mazánek i Bradáčová poukázali na to, že k únikům došlo až poté, co příslušné dokumenty obdržely strany trestního řízení - tedy mimo jiné stíhaní lidé a jejich obhájci.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Soudce tvrdí, že úplatky nebral.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Skepse z pořádání olympijských her roste. Téměř 60 procent Japonců by je zrušilo

Téměř 60 procent Japonců si přeje zrušení letních olympijských a paralympijských her, ukázal průzkum, který zveřejnila japonská tisková agentura Kjódó. Čtvrtina dotázaných obyvatel pořadatelské země si myslí, že by se hry měly konat navzdory zhoršující se epidemické situaci, ale bez účasti diváků. Dalších 12,6 procenta respondentů se domnívá, že by alespoň omezený počet diváků měl mít přístup na sportoviště.

Výsledky průzkumu odrážejí narůstající skepsi z pořádání her, které již byly kvůli pandemii o rok odložené. V současnosti se ale Japonsko potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19 a bojuje s nakažlivějšími mutacemi koronaviru, připomíná Kjódó. Pořadatelé již dříve rozhodli, že se hry uskuteční bez účasti diváků ze zahraničí.

Olympijské hry mají začít 23. července. V Tokiu a dalších osmi prefekturách je až do 31. května vyhlášen stav nouze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy