Europoslanci na začátku roku odhlasovali, že do roku 2030 by se energetická účinnost v unii měla zvýšit o 35 procent. To by mělo vést například ke snížení spotřeby energie a omezit její plýtvání.
Na 35 procent by měl stoupnout i podíl obnovitelných zdrojů. Nejnovější údaje z Eurostatu z roku 2015 přitom ukazují, že se osmadvacítce doposud podařilo dosáhnout na necelých 17 procent.
Evropský parlament ale musí nová pravidla dohodnout ještě s členskými státy, které upřednostňují zpravidla méně ambicióznější cíle. Na konci loňského roku podpořily pouze 27procentní cíl, jednání se proto mohou protáhnout. Pro jednotlivé země nejsou pravidla závazná, samy si mají navrhnout vlastní cíle umožňující až 10% odchylku. 35procentního podílu obnovitelné energie by ale měla EU v požadovaném termínu dosáhnout jako celek.
Je to energie produkovaná z obnovitelných zdrojů. Zahrnuje větrnou energii, solární energii, vodní energii, přílivovou energii, vlnovou a oceánskou energii, geotermální energii, biopaliva a obnovitelný odpad.
V roce 2008 EU přijala tzv. Klimaticko-energetický balíček 2020. Jedná se o soubor legislativ, které mají zajistit, že EU splní své klimatické a energetické cíle pro rok 2020.
V lednu 2014 představila Evropská komise Energetickou strategii pro rok 2030, která má tyto cíle:
Evropský parlament chce nyní laťku podílu energie z obnovitelných zdrojů ještě zvednout: v roce 2030 by mělo pocházet z obnovitelných zdrojů 35 % spotřebované energie (oproti 27 %, která navrhla EK a jež podpořily členské země).
Důsledky hlasování Evropského parlamentu o energetickém balíčku si někteří politici vykládají zcela opačně. Například velmi skeptické ke schváleným změnám je Polsko, které považuje schválený cíl podílu obnovitelných zdrojů téměř za nesplnitelný. Nejednotní jsou i europoslanci. Někteří vítají navýšení podílu jako správný krok k přechodu na čistou energetiku, zatímco další v něm vidí ekonomicky zvrácený systém, na který bude potřeba doplácet.
"Dnešní doba vyžaduje větší ambice. Pokud máme naplnit Pařížskou dohodu o ochraně klimatu, bojovat s klimatickými změnami a být v čele v energetické proměně, musíme toho dělat víc.“
„Pětatřicetiprocentní cíl jsme teoreticky schopni naplnit, ale nezapomínejme, že už dnes nás podpora obnovitelných zdrojů stojí 40 miliard ročně. Podle mne jde o ekonomicky úplně zvrácený systém."
Obnovitelná energie v EU získává na důležitosti. Mezi roky 2004 a 2016 se její podíl na spotřebě energie takřka zdvojnásobil.
pevná biopaliva a obnovitelný odpad*
vodní
energie
větrná
energie
solární
energie
geotermální
energie
* včetně dřeva
Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů má v zemích EU Švédsko (53,8 %) následované Finskem (38,7 %) a Lotyšskem (37,3 %). Naopak v čele zemí s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů stojí Lucembursko (5,4 %), Malta (6 %) a Nizozemsko (6 %). Mimo Evropskou unii má největší podíl na těchto zdrojích Island (72,6 %) a Norsko (69,7 %).
zobrazit všechny zeměPodíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě v České republice činil v roce 2016 patnáct procent.
Zdroje snímků: Shutterstock | Reuters | Aktuálně.cz